Romantismus v anglické literatuře

George Gordon Byron (1788-1824)

• anglický spisovatel, nosící šlechtický titul lord
• pocházel ze starých šlechtických rodů pověstných skandály, jeho brzy opustil jeho matku a poté zemřel - zanechal rodině pouze dluhy
• jeho matka trpěla hysterií, často se u ní střídaly nálady, její syn k ní však nebyl nikdy lhostejný
• sblížil se s nevlastní sestrou Augustinou, kterou velmi miloval a to tak, že se jí v roce 1814 narodila jeho dcera
• měl hodně přátel ze studií v Cambridgi, se kterými se vydal na dvouletou cestu Portugalskem, Španělskem, Maltou, Albánií a Řeckem - z těchto cest si přivezl náměty ke svým lyricko-epickým povídkám
• jeho pozdější rozvod byl skandální a jeho politické názory vyvolaly odpor byl donucen opustit Anglii - jeho cesta vedla do Belgie a poté do Švýcarska
• zde se seznámil s P. B. Shelleym a jeho ženou Mary, toto přátelství ho velmi ovlivnilo
• poté se odstěhoval do Itálie, poté tři roky pobýval v Benátkách - svůj pobyt však často měnil
• v této době se zamiloval do mladé šlechtičny Terezy Guiccoli, která kvůli němu opustila manžela - její rodina podporovala protirakouské povstání a tak Byron finančně vypomáhal a ukrýval vzbouřence
• po smrti jeho dcery Allegry a přítele Shelleyho odcestoval do Řecka, kde chtěl zemřít jako hrdina v protitureckém povstání - avšak smrt mu s největší pravděpodobností přivodila revmatická horečka

Manfréd (1817)

• dramatická báseň
• hlavní postava Manfréd, který žije na svém hradě ve švýcarských Alpách, o půlnoci využije svých tajných duševních schopností a přivolá vesmírné duchy, ti mu nabídnou dlouhý věk a sílu
• to však Manfréd odmítá a žádá duchy, aby mu dali zapomnění - takovou moc však nemají, a tak mu vykouzlí překrásnou ženu
• Manfréd omdlévá, je pronesena kletba a poté hluboce pociťuje úděl člověka
• Manfréd je titánský hrdina a nepodléhá a do poslední dechu vzdoruje - snaží se povznést nad své lidství

Childe Haroldova pouť (1818)

• lyricko-epická skladba o čtyřech zpěvech
• dílo popisuje autorova putování z Anglie přes Portugalsko, Španělsko, Albánii, Turecko, Řecko a další země
• za nejlepší bývá označován zpěv třetí a čtvrtý - při psaní těchto zpěvů se setkal s P. B. Shelleym
• dílo je do značné míry autobiografické
• hlavní hrdina je zahořklý a cítí k lidem odpor - jediné, co mu ulehčuje jeho život, je neustálé putování
• romantik odešel z jistoty a putuje přírodou
• hrdina je samotář, který trpí nenaplněnou láskou
• osobní zklamání přerůstá v konflikt se společností
• je to výzva, aby se porobené národy postavily na odpor proti svým utlačovatelům

Vězeň Chillanský (1816)

• povídka inspirovaná návštěvou hradu ve Švýcarsku

Karin (1821)

• dílo, ve kterém filozofické a etické otázky nebyly zodpovězeny
• bylo později veřejností odmítnuto - myšlenkově provokativní

Percy Bysshe Shelley (1792-1822)

• anglický básník, patřící k nejvýznamnějším představitelům druhé generace anglických romantiků
• pocházel ze starobylé zámožné rodiny
• studoval v Etonu, ale z oxfordské univerzity byl vyloučen za spoluautorství pamfletu Nezbytnost ateismus
• pro radikální názory a neuvážený sňatek byl svým otcem vyděděn - manželství trvalo jen krátce a hmotné zajištění získal dědictvím po dědečkovi
• několik let také žil s dcerou filozofa Godwina, se kterou se později oženil, po smrti první manželky Harriety odmítl soud svěřit děti z prvního manželství do jeho péče pro buřičství a amorální život
• odešel poté natrvalo z Anglie a roku 1818 žil s rodinou v Itálii, zde se stýkal s liberálními spisovateli žijícími v emigraci - například s G. G. Byronem
• tragicky zahynul na rozbouřeném moři ve věku 29 let, jeho popel byl uložen na protestanském hřbitově v Římě

Královna Mab (1813)

• báseň v níž autor vyjadřuje své politické, filozofické a estetické názory
• jde o jakousi sociální utopii o příchodu nového věku svobody, rovnosti a bratrství, který nastane, až se lidé začnou řídit zákony rozumu a lásky

Odpoutaný Prometheus (1820)

• filozofické drama, jehož hlavním tématem je osvobození lidské myšlenky
• je to odměna antické báje o Prometheovi, který se vzepřel bohům Titánům a přinesl lidem oheň
• v antické báji se pak Prometheus nakonec podvolí Diově vůli, dokud není tyran svržen z trůnu
• tento tvrdý vzdor jedince proti silnější vůli se nazývá titanismus
• autor v tomto díle vyslovil své představy o svobodném životě člověka a o konečném vítězství dobra nad zlem

Walter Scott (1771-1832)

• skotský romantický spisovatel, prozaik, básník a sběratel lidové slovesnosti
• pocházel z významné rodiny právníka
• v dětství onemocněl obrnou a ochrnul na jednu nohu, proto se věnoval více četbě - zamiloval si lidové písně, pohádky, pověsti a příběhy z minulosti
• vystudoval práva, stal se advokátem, působil jako šerif selkirského hrabství na anglo-skotském pomezí, od roku 1806 byl úředníkem nejvyššího soudu v Edinburghu
• pobýval každoročně polovinu roku na venkově v pohraničí, později v Abbotsfordu na řece Tweed, kde si nechal přestavět dům na pseudogotický zámeček
• roku 1819 byl povýšen do šlechtického stavu
• po bankrotu nakladatelské firmy, jejímž byl podílníkem, se rozhodl sám zaplatit všechny dluhy
• začal usilovně psát, avšak úmorná práce podlomila jeho zdraví - nepomohl mu ani léčebný pobyt na Maltě na náklady britské vlády

Waverley (1814)

• fiktivní příběh s milostnou zápletkou
• je zasazen do období historických střetů mezi Angličany a Skoty v polovině 18. století
• román vydal autor anonymně, i když jeho autorství bylo veřejně známé.
• teprve souborné vydání autorových románů v letech 1829-1831 vycházelo pod jeho jménem

Ivanhoe (1819)

• romantický příběh ze života statečného rytíře Wilfrieda z Ivanhoe, který se odehrává ve středověké Anglii na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lví srdce v období jeho návratu z třetí křížové výpravy
• autor v tomto díle dokázal skvěle popsat spor mezi podmaněnými Sasy a zpupnými potomky mormonských dobyvatelů a vystihnul ovzduší tehdejší doby, v níž na jedné straně povolovala vzpoura, zvůle a násilnictví a na druhé straně kvetlo hrdinství a statečnost psanců, kteří neváhali obědovat vše pro znovunastolení statečného krále, za kterého po dobu jeho nepřítomnosti vládl jeho bratr Jan - později král Jan I. Bezzemek

Romantismus v německé literatuře

Georg Friedrich Philipp von Hardenberg (Novalis) (1772-1801)

• německý básník, prozaik a představitel raného romantismu
• byl opakem romantiků, těšících se ze života, byl to šlechtic, který vykonával měšťanské povolání
• zajímal se o básnictví, filozofii a přírodní vědy
• studoval filozofii na univerzitě v Jeně
• zasnoubil se s třináctiletou Sophií von Kühnovou, která však v patnácti letech zemřela, tedy ještě před svatbou
• to jím hluboce otřáslo, jak její smrt, tak i smrt jeho mladšího bratra, což později ovlivnilo jeho literární tvorbu
• celkově je jeho tvorba charakterizovaná silným náboženským zabarvením a odmítavým postojem ke klasicismu, ve svých dílech používal tajemný a mystický jazyk
• zemřel na tuberkulózu ve věku 28 let

Hymny noci

• cyklus šesti hymnických zpěvů, ve kterých se autor vyrovnává se smrtí své snoubenky a mladšího bratra, sbírka je plná kontrastů
• sen se prolíná s realitou a předtucha blížící se smrti - vlastní nemoc, dává básníkovi naději na setkání se svou milou

Heinrich von Ofterdingen

• nedokončený román, který pojednává o potulném středověkém básníkovi, který hledá modrý květ - jeho hledání vidí jako smysl života - symbol pravého básnictví, pravdy a skutečnosti, života

Heinrich Heine (1797-1856)

• německý básník
• pocházel z chudší židovské obchodnické rodiny
• vystudoval katolické lyceum ve francouzském jazyce a možná proto si Francii tolik zamiloval
• sen jeho rodičů, mít ze syna obchodníka se definitivně rozplynul, díky jeho nezkrotné fantazii a velké citlivosti
• své dospívání prožil v židovském ghettu, to vedlo k jeho pocitu osamocení a odcizení
• jeho bohatý strýc mu umožnil studovat právnickou fakultu, kde i přes problémy spojené se svou povahou, řádně studia dokončil
• již během studií začal psát básně - velkou motivací mu k tomu byl marný pokus získat si přízeň sestřenice Amálie
• roku 1825 studia ukončil a odešel z židovské víry, nechal se pokřtít a přestoupil k protestantům - chtěl mít otevřenou cestu do evropské kultury
• roku 1831 musel opustit Německo kvůli problémům s cenzurou, odstěhoval se do Paříže a psal do francouzských a německých novin - svými články se snažil tyto dva národy sblížit
• cenzura ho pronásledovala i v emigraci a tak mohl pouze sledovat, co se s jeho tvorbou děje
• francouzská vláda pomohla vyřešit jeho existenční problémy poskytnutím renty
• roku 1841 se oženil s pařížskou prodavačkou C. E. Miratovou, poté ho přepadla zákeřná choroba, částečně ochrnul a trpěl poruchami zraku - proto na podzim roku 1843 odjel na návštěvu zpět do Německa a rok na to se tam podíval ještě jednou
• v té době byl společně s ním vydán pruský zatykač i na Karla Marxe, se kterým básník spolupracoval, avšak jeho nadšení z komunistické ideologie nebylo tak silné a také se obával důsledků jejího uplatnění
• roku 1848 téměř oslepl a ochrnul po celém těle, jeho nemoc naplno propukla - trpěl fyzicky i psychicky a pomalu umíral
• nepřestával však literárně tvořit a roku 1856 v Paříži zemřel

Kniha písní (1827)

• básnická skladba
• jednoduché melodické verše ovlivnění lidovou poezií
• milostná lyrika, sociální a přírodní motivy
• součástí sbírky je i báseň Lorelei, která vypráví o víle, která svádí do záhuby plavce na Rýnu

Obrazy z cest (1831)

• autor zde vytvořil do té doby v Německu neznámý druh fejetonu - žánrové obrázky spojené se společensko-politickou satirou

Romancero (1851)

• básnická sbírka s bohatým námětem
• zde je patrné vyzrálé autorovo literární umění
• opět se zde objevuje autorův pesimismus a trpkost

Jacob Ludwig Carl Grimm (1785-1863)

• německý filolog, právník, jazykovědec, lexikograf, sběratel lidových pohádek a spoluzakladatel germanistiky jako vědního oboru
• narodil se 4. ledna roku 1785 v Hanau
• studoval práva na univerzitě v Marburku, kde se probudil jeho zájem o staroněmecké právní památky
• rok poté se k němu přidal jeho bratr Wilhelm, který se vyléčil z těžké nemoci
• od roku 1808 byl knihovníkem v Kasselu, později také univerzitním profesorem v Göttingenu, kterou museli oba bratři v polovině třicátých let opustit poté, co protestovali proti změnám v ústavě hannoverského regionu
• od roku 1841 univerzitním profesorem v Berlíně a členem Akademie věd
• zabýval se starými literárními památkami a historickou mluvnicí
• zemřel 20. září roku 1860 v Berlíně

Německá gramatika (1819-1837) - čtyři svazky, Německé právní starožitnosti (1828), Německá mytologie (1835)

Wilhelm Carl Grimm (1786-1859)

• německý jazykovědec, literární vědec a sběratel pohádek a pověstí
• narodil se 24. února roku 1786 v Hanau
• studoval práva v Marburku, kde poté pracoval jako soukromý vědec
• v letech 1814-1829 pracoval jako knihovník v Kasselu, dále jako univerzitní profesor v Göttingenu
• od roku 1841 byl členem Akademie věd v Berlíně
• vydal řadu středověkých literárních památek
• zemřel 16. prosince roku 1859 v Berlíně

Německé hrdinské pověsti (1829)

Společné dílo bratří Grimmů

• bratři sdíleli názory romantiky na význam lidové tvořivosti
• do roku 1807 sbírali pohádky, základem byla lidová vyprávění z okolí Kasselu a Westfálska, zčásti také i sbírky pohádek z 16. až 18. století
• bratři pohádky upravovali, spojovali krajové varianty, viděli v nich zbytky starých mýtů, které chtěli zrekonstruovat
• pro jejich pohádky je typické rys neúprosné odplaty
• jejich pohádky však původně nebyly určeny dětem, příběhy běžně zahrnovali násilí, sex a incest a neměly ani ilustrace
• protože se tedy pohádky zaměřovaly na dospělé, obsahovaly hodně temné prvky
• v původní verzi například princezna Locika - Rapunzel, s princem otěhotní, Popelčiny sestry si odříznou prsty na nohou i patách, aby se vlezly do malého střevíčku - tyto druhy scén byly nakonec revidovány, jakmile se příběhy populárními mezi dětmi
• bratři napsali také knihy o mytologii a publikovali vědecké práce o lingvistice a středověkých studiích, pracovali také na kompilaci ambiciózního německého slovního, bohužel však oba autoři zemřeli, ještě než stihli dokončit písmeno F
• bratři se snažili, aby jejich sbírka pohádek byla již od druhého vydání mnohem jazykově přijatelnější, a proto jazyk příběhů pozměnili a rozšířili
• Wilhelm Grimm byl považován za umělecky zdatnějšího, a tak sloužil jako editor budoucích vydání příběhů

Kinder und Hausmärchen / Německé pohádky bratří Grimmů (1812-1815)

• v konečném znění až roku 1857, obsahuje celkem 210 pohádek, například: Sněhurka, Červená karkulka, Šípková Růženka, Jeníček a Mařenka, Popelka, Brémští muzikanti

Německé pověsti (1816-1818)

• sbírka, pro kterou bratři nasbírali a následně komentovali přes 600 pověstí

Německý slovník

• dílo zpracovávané od roku 1854 do smrti Wilhelma Grimma
• je zde shrnuta německá slovní zásobu do konce středověku

Romantismus ve francouzské literatuře

Victor Hugo (1802-1885)

• francouzský básník, prozaik a dramatik, esejista, politik
• syn napoleonského generála, již od dětství mu jeho matka vštěpovala nenávist k revoluci a k Napoleonovi - dospíval a osvobozoval se od vlivu rodiny, začal zastávat liberální názory
• po roce 1848 se stává příznivcem republikánského zřízení
• poté se dostává do vyšší společnosti, zvolen členem akademie a získává titul hraběte
• po smrti dcery se stáhne do ústraní, obává se anarchie
• snažil se prosadit zlepšení postavení lidových vrstev a to hlavně jejich vzdělávání a osvětu
• roku 1851 uprchne z Francie, kvůli stále více autoritativnímu režimu, který ho svazuje a usadí se později na anglickém ostrově Guernesey
• v této době se staví proti Napoleonovi a bojuje proti jakémukoliv útlaku
• po Napoleonově pádu roku 1870 se vrací do Francie a nabídne svůj dům v Bruselu jako azyl pro pronásledované komunardy
• měl velké sociální cítění, věřil v klid, pokrok a mravní obrození
• věnoval se všem druhům literatury a střídal výrazové formy
• sám se považoval za hlasatele ideálu, který předvídal lepší budoucnost - ve svých básních popisuje střet dobra a zla, často vytváří protikladné dvojice jevů, postav i prostředí

Cromwell (1827)

• historické drama, líčící osudy O. Cromwella
• dílo, manifestující francouzský romantismus
• zaznívá zde autorův soucit s utlačovanými a chudými, jeho nenávist k despotismu a týrání
• hlavními postavami jsou sociálně trpící jedinci

Legenda věků (1859-1877)

• trojdílný básnický cyklus
• popisuje cestu lidstva za pokrokem a humanitou
• autor se snaží povzbudit čtenáře k optimismu a k víře v lepší budoucnost

Chrám Matky boží v Paříži (1831)

• historický román, jehož děj se vyvíjí ve francouzské metropoli v 15. století
• Quasimodo je ošklivý, hluchý hrbáč, a protože se svým zjevem vymyká normálu, ostatní ho považují za ztělesněné zlo
• ujme se o kněz Frollo, který je považován za vyrovnaného a hodného muže, ale ve skutečnosti je to pokrytec
• ten se zamiluje do krásné cikánské Esmeraldy, a ve své vypočítavosti posílá Quasimoda, aby ji unesl
• Quasimodo je za tento čin bičován, Esmeralda tomu chce zabránit, veřejně se ho zastane a z utrpení ho vysvobodí
• on se do ní zamiluje i když ví, že jeho láska nemá budoucnost, je ošklivý a Esmeralda miluje jiného muže - aby jí dal najevo své city, snaží se ji alespoň chránit
• Frollo se ale svého snu nevzdává a intrikami bojuje o Esmeraldu, tím zapříčiní její popravu
• Quasimodo je nešťastný z její smrti, nenávidí Frolla a shodí ho z chrámového výklenku
• vyskytují se v něm ale i horší prvky jeho tvůrčí metody, jako jsou přílišná dramatičnost a nepravděpodobnost děje

Bídníci (1862)

• autorův významný román
• hlavní postava, Jean Valjean, je za krádež chleba odsouzen k mnohaletým galejím, stane se ale slušným člověkem a vypracuje se na starostu malého města
• snaží se zlepšit situaci chudých, brzy mu zamře žena, která se z existenčních důvodů živila prostitucí
• Valjean se obětavě stará o jejich dceru, Cosettu
• pronásleduje ho policejní inspektor Javert, kvůli kterému Valjean ztrácí svoje postavení a je nucen uprchnout do Paříže
• problémy s Javertem však pokračují, při revoluci zachrání Valjean Javertovi život, ale on později spáchá sebevraždu
• nemůže se vyrovnat s tím, že člověk, kterému ublížil, ho zachrání před smrtí - toto jednání se neslučuje s Javertovými zásadami
• Valjean také zachrání život republikánu Mariovi, který, když se doví o trestanecké minulosti Voljeana, odvrací se od něj
• Cosetta se Mariem vezmou, později stojí u smrtelné postele hlavního hrdiny, který umírá stářím

Dělníci moře (1866)

• próza, ve které je prostý rybář Gilliat hrdinou v boji o lásku, proti nespravedlnosti a proti živelným pohromám, které se snaží přemoci a zachránit tím stroj ztroskotaného parníku

Alexandre Dumas starší (1802-1870)

• francouzský prozaik a dramatik
• byl kreolského původu, měl mírně černošské rysy
• jeho otec byl divizní generál a hrdina Velké francouzské revoluce
• v mládí významně ovlivnil vývoj francouzského dramatu, jeho historická hra Jindřich III. a jeho dvůr (1829) bylo první romantické drama úspěšně uvedené na jeviště
• zásadním přelomem v jeho literární tvorbě bylo setkání s profesorem historie Augustem Maquetem roku 1839, kdy společně napsali drama Bathilde a historický román Rytíř Harmental
• jejich vzájemná spolupráce trvala do roku 1857, kdy se rozešli ve zlém
• Maquet vyhledával materiál a vypracovával první nástin děje, na Dumasovi pak bylo literární zpracování, při kterém mu však mnohdy pomáhali i další spolupracovníci
• tato Továrna na romány, jak zněl titul jednoho pamfletu Dumasových odpůrců z roku 1854, měla za následek obrovskou autorovu plodnost.
• jeho dílo čítá 257 svazků a zahrnuje dramata, komedie, romány, novely, paměti, knihy cestovních dojmů, obrazy mravů, ale i historická pojednání
• v jeho dílech mu šlo vždy více o zábavu než o historickou věrnost - proto vždy kladl důraz na všechno, co mohlo jeho vyprávění dramaticky oživit, k tomu užíval osvědčených prostředků jako jsou spiknutí, souboje, tajné únosy, strašlivá tajemství a další překvapivé události a udržoval tak čtenáře ve stálém napětí
• byl neustále na pokraji bankrotu, na sklonku života se musel v podstatě bez financí uchýlit ke svému synovi - Alexandru Dumasovi mladšímu do Puys, kde později také zemřel

Tři mušketýři (1844)

• román, který začal vycházet časopisecky jako román na pokračování
• vytvořen společně s Augustem Maquetem
• děj je zasazen do Francie 17. století
• chudý gaskoňský šlechtic D'Artagnan odchází do Paříže, aby se stal královským mušketýrem
• zde se seznamuje s Athosem, Aramisem a Porthosem - nejudatnějšími mušketýry
• společně bojují proti kardinálu Richelieuovi, který se snaží zkompromitovat francouzskou královnu a upevnit svoji moc
• přestože se zde vyskytují historické osoby, autor nepřihlíží k souvislostem ani k politickým a hospodářským poměrům doby
• důraz je kladen na vyprávění a různá dramatická oživení

Hrabě Monte Christo (1845-1846)

• šestidílný dobrodružný román, vytvořen společně s Augustem Maquetem
• vypráví příběh mladého námořníka Dantese, který je nespravedlivě odsouzen
• po mnoha letech vězení se mu podaří uprchnout a podle mapy, kterou mu věnoval starý spoluvězeň, objeví obrovský poklad na ostrově Monte Christo
• jeho nový majetek mu pomůže vykonat pomstu na všech, kteří se podíleli na jeho nespravedlivém odsouzení
• hlavní postava je typický romantický hrdina - samostatný, nezávislý, touží po svobodě, věří sám v sebe, žije mimo společnost a neuznává její pravidla

Alfred de Musset (1810-1857)

• francouzský básník, prozaik a dramatik
• pocházel z urozeného starého rodu, kde kultura a literatura hrála rozhodující roli
• prožil šťastné dětství v Paříži, kromě literatury se chtěl věnovat také lékařství, které dokonce začal studovat
• dříve, než přistoupil k literární tvorbě, zkoušel štěstí v malířství
• žil bohémským stylem života, zachovával postoj blazeovaného světáka, který je povznesený nad každodenní vřavou
• psaním veršů se zabýval již v mladí, v devatenácti letech debutoval básněmi nezvyklé formální dokonalosti
• svůj neurovnaný život se pokusil vyřešit vztahem se spisovatelkou George Sand, tento komplikovaný a bouřlivý vztah však skončil bolestivým rozchodem
• pohyboval se v blízkosti dramatika Victora Huga
• ve svých dílech prolíná svou citlivost a rozumové chápaní jevů, jeho hlavním motivem není vzpoura, neboť z ní nevidí žádné východisko - ale láska, která je inspirována bouřlivým vztahem s George Sandovou

Zpověď dítěte svého věku

• autobiografický román z Francie 19. století, jehož hlavním tématem je láska
• autor vyjadřuje svou osobní deziluzi i rozčarování celé generace žijící v prvních desetiletích 19. století
• autor byl při tvorbě inspirován osobním nenaplněným citem k Georgie Sandové
• hlavním hrdinou ke šlechtic Oktavián, jemuž autor přiřkl milostné problémy
• Oktavián touží po velké a opětované lásce, ale stále je odmítán a více zklamává
• šlechtic Oktavián odchází od svého rušného, ale neuspokojivého života na venkov, zde potkává půvabnou vdovu Brigitu, přestože je ona o něco starší, Oktavián se zamiluje
• Brigita po počátečních rozpacích z mladíkova citu lásku opětuje, konečně tedy Oktavián našel to, co hledal, vědomě však vyvolával žárlivé scény, k nimž neměl důvod
• svým nesmyslným chováním od sebe Brigitu vyhnal, Oktavián už pak spoléhal pouze na pomoc Boha.
• autor dovedně vykreslil mladé nitro Oktaviána a jeho bolestivou duši
• hrdina i autor se svým milostným příběhem stali nestárnoucími postavami romantické literatury a po lásce toužícími povahami

S láskou nejsou žádné žerty

• proverb - ilustroval platnost nějakého pořekadla nebo přísloví a na konci představení měli diváci znění těchto předloh uhádnout s dramatickým textem
• bohatě ilustrovaná hra, které nechybí situační komika, drsný a výsměšný humor, vtipný a duchaplný dialog
• jde o intelektuální hru s pojmy a slovy
• láska Kamily a Perdicana začíná v nevázané lehké poloze, která se promění v tragédii

Noci

• básnická sbírka, verše jsou vystavěné jako dialog básníka se svou múzou.
• sbírka inspirovaná láskou k G. Sandové obsahuje romantické rysy - sklon k psychologické analýze, soustředění na motivy lásky, deziluze

Mým láskám

• sbírka básní, do nichž autor uložil své nejniternější prožitky, ironické invektivy, lehkou ironii a všudypřítomnou touhu

George Sandová (1804-1876)

• francouzská spisovatelka, vlastní jménem Amandine Lucitte Dupinová
• vyrůstala u své babičky, nemanželské dcery maršála Hermana Moritze von Sachsen, na venkově
• roku 1822 se provdala za barona Casimira Dudevanta a měli spolu později dvě děti
• roku 1828 se zamilovala do studenta Julesa Sandeaua a odjela na šest měsíců do Paříže, aby zde pracovala jako žurnalistka
• spolu se svým milencem napsala román, který roku 1831 vyšel pod pseudonymem J. Sand - rok na to začala používat své nové umělecké jméno
• její další láskou byl romantický básník Alfred de Musset, s nímž odcestovala do Itálie
• roku 1836 se rozvedla a dva roky na to navázala další milostný vztah s Frédéricem Chopinem
• vlivem saint-simonistů vstoupila do politiky, kde se zasazovala za revoluci a přiznávala ženám právo na vlastní život, bez diktátu patriarchátu, z funkce v Národním shromáždění, kam ji navrhly feministky, se ale cítila rozpačitě
• po otevření malého divadla, kde se hrály její hry, se stává všemi milovaná hvězda
• šokovala svou mužskou stylizací, ve svých dílech o sobě mluvila v mužském rodě - tímto bojovala o rovnoprávnost žen, byla snad první spisovatelkou s takovými sklony, která dokázala odejít z manželského svazku
• její tvorba je tematicky různorodá a co se týká kvality, značně nevyrovnaná. Snaží se v ní o řešení problémů mírnou cestou, v duchu sociálních utopií

Indiana (1834)

• román, která si získal velkou přízeň čtenářů
• autorka zde promítla svou tehdejší situaci a pocity, a to žít především v citové oblasti a svobodě

Lelia (1833)

• román, který během svého uvedení vyvolal velkou vlnu nevole

Mauprat (1836)

• román, který kritizuje konvenční pojetí manželství

Ďáblův močál

• tímto románem se autorka přiblížila k literárnímu tématu 19. století - člověk mezi přírodou a společností

Romantismus v ruské literatuře

Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837)

• ruský básník, prozaik a dramatik, kritik a publicista
• pocházel ze starého šlechtického rodu
• vystudoval přední carské lyceum, kde si jeho kantoři všimli, že má velké básnické nadání
• po napsání satirických veršů o caru Alexandrovi I. mu hrozilo vyhnanství na Sibiř - byl nucen odcestovat na Jih a roku 1824 se musel na příkaz cara vrátit do rodné obce
• nakonec mu car Mikuláš dovolil žít v Moskvě a poté i v Petrohradu, brzy byl však znechucen z všudypřítomné cenzury
• začal cestoval a brzy se také oženil
• roku 1833 byl carem jmenován podkomořím, z toho však nebyl příliš nadšen, ale netroufal si to odmítnout - stal se součástí carského dvora, i přes jeho nelibost byla jeho žena velmi nadšená
• jeho ženě se dvořilo mnoho mužů, mezi které patřil i samotný car, který Puškina za jeho extravaganci neměl příliš v lásce, avšak jeho přítomnost trpěl jen díky jeho krásné manželce
• měl neustálé problémy s tajnou policí a cenzurou
• úspěchu jeho ženy zneužívali i jeho přátelé, jeden z nich se do ní naoko zamiloval, aby ho donutil vyzvat na souboj - při něm byl zraněn a brzy poté zemřel

Kavkazský zajatec (1821)

• lyrickoepická skladba
• mladý Rus je zajatcem Čerkesů
• zamiluje se do něj mladá dívka, on ji ale odmítne
• je stále zamilován do své první lásky, dívka mu dopomůže k útěku a poté spáchá sebevraždu

Cikáni (1823)

• lyrickoepická skladba
• mladý šlechtic Aleko utekl a zakotvil u cikánů
• chtěl zde svobodně žít, bez společenských předpisů
• zamiluje se do místní cikánky a později s ní uzavře sňatek, ona ale slíbí lásku jinému muži, Aleko se rozzuří a oba zabije
• cikáni ho za tento čin zavrhnou a z jejich společenství vyhostí

Evžen Oněgin (1833)

• veršovaný román, spojuje prvky romantismu a realismu
• Evžen je mladý petrohradský floutek, který se přestěhuje na venkovské sídlo, které zdědil po svém strýci
• zde se seznamuje s ušlechtilou Taťánou, dcerou statkářky, která se do Oněgina zamiluje, ale on její lásku neopětuje
• Evžen flirtuje se snoubenkou přítele Lenského Olgou, ten ho vyzve na souboj a v něm ho Oněgin zastřelí a zničen z této tragédie odcestuje zpět
• po letech se vrací do Petrohradu a zjišťuje, že Taťána je vdaná za staršího generála
• teprve nyní se do ní zamiluje, avšak ona ho odmítá - Oněgin je zdrcen, ztrácí smysl života

Kapitánská dcera (1833)

• historická povídka z body rolnického povstání Pugočova v letech 1773-1775 a vlády carevny Kateřiny II.
• dílo popisuje osudy nižšího šlechtice Griňova, včetně jeho lásky k dceři pohraničního kapitána
• autor zde poprvé zobrazil ruský lid jako důležitou sociální sílu

Měděný jezdec (1833)

• historické drama z prostředí Petrohradu, pojednává o velké záplavě, která toto město postihla
• mladý Jevgenij při ní přišel o milenku
• nešťastný se toulá ulicemi a prokleje měděného jezdce - cara Petra I.
• jezdec Jevgenije začne pronásledovat a on neunikne jeho hněvu
• umírá před domem své zemřelé milenky

Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841)

• ruský spisovatel a dramatik
• narodil se v rodině armádního kapitána a záhy zesnulé matky z bohaté rodiny, poté ho vychovávala jeho babička E. A. Arseněvová na venkovském statku
• díky babičce, jejíž sestra byla provdána na Kavkaze, poznal již v dětství severní část pohoří
• Kavkaz se tak stal věčnou inspirací jeho tvorby, po dětství stráveném na usedlosti Tarchany se vrátil do Moskvy
• studoval na privilegovaném Moskevském šlechtickém ústavu a následně politologii na Moskevské univerzitě, kterou však po dvou letech opustil
• absolvoval vojenskou školu a gardový poručík působil v Carském Sele
• dvakrát byl z trestu přeložen na Kavkaz, poprvé za báseň Smrt básníka na počest Puškinovi, podruhé za souboj
• v básních se autorův lyrický hrdina neomezuje jen na vyjádření osobních pocitů, ale v různých zaměřeních lyriky si klade otázky nadosobního významu, zamýšlí se nad otázkou života a smrti, lásky a nenávisti, jedince a společnost
• roku 1841, ve svých 26 letech, byl v patrně vyprovokovaném souboji zabit

Maškaráda (1835)

• jediné autorovo drama, které se dodnes hraje
• jde o veršované drama lásky, žárlivosti a msty
• dodnes toto dílo tvoří součást světového divadelního repertoáru

Démon (1829-1841)

• básnická poema
• démon se zde zamiluje do pozemské dívky, šlechtičny Tamary, svou láskou ji však zabije
• součástí básnického textu jsou filozofické úvahy o tom, že se zlo rodí s bezmocnosti dobra

Hrdina naší doby (1840)

• první psychologický román v ruské literatuře
• celý text díla se skládá z pěti novel, jejichž hlavní postavou je Grigorij Pečorin, nesoucí jméno severské řeky, který je z rodu věčně putujících hrdinů je nespokojený snílek a postupem času se z něj stává společenský vyděděnec, který nenachází uspokojení ani ve střídání zemí, ve kterých žije, ani ve střídání svých lásek
• není tedy schopen najít cíl ani řád svého života - další typ zbytečného člověka, vedle Evžena Oněgina

Romantismus v polské literatuře

Adam Mickiewicz (1798-1855)

• polský básník
• narodil se do rodiny zchudlého zemana, jeho otec se podílel na osvobození Polska
• vystudoval klasickou filologii, polskou literaturu a dějiny
• stal se členem studentského demokratického spolku a roku 1824 byl vykázán do Petrohradu a poté do vyhnanství do Oděsy - zde se seznámil s A. S. Puškinem a děkabristy
• po pár letech v Rusku odcestoval do západní Evropy, kde se dověděl o šlechtickém povstání, pro svůj vlastní pobyt si vybral Francii
• zdě přednášel o slovanských kulturách, a byl přesvědčen, že Rusko po smrti A. S. Puškina nemá co nabídnout a proto by duchovní obroda Slovanstva měla přijít z Polska
• roku 1855 odjel do Cařihradu podporovat polskou legii v boji proti ruskému vojsku v krymské válce, v Turecku však onemocněl cholerou a v témže roce také zemřel

Dziady (1832)

• básnická skladba
• svátek mrtvých předků, formulace při vyvolávání duší zemřelých
• hlavní postavou je mladý Gustav, který je zklamán nešťastnou láskou, prožívá svůj osud jako národní utrpení
• hrdina na sebe převezme veškeré utrpení národa - mesianismus

Konrad Wallenrod (1827)

• básnická povídka o Litevci Alfovi, který v době nájezdů na Litvu, opouští svou ženu Aldonu
• chce se stát naoko členem nepřátelského řádu německých rytířů a používat jméno Konrád Wallenrod
• za statečnost je zvolen za mistra řádu a plánuje velkou pomstu a díky jeho zradě prohrává řád bitvu s Litvou
• Wallenrodovi se tak podařilo zničit mnoho nepřátel jeho národa
• bojí se ale pomsty a raději se zabije, z jeho manželky Aldony se stala poustevnice, nechala se zazdít ve věži a zemřela žalem

Pan Tadeáš (1834)

• rozsáhlý veršovaný epos
• dílo líčí osudy šlechtických rodin, Tadeáš a Zaška se do sebe zamilují a tím zlomí nepřátelství těchto dvou rodů
• děj se odehrává v letech Napoleonova tažení do Ruska

Balady a romance (1822)

• básnická sbírka
• zde je znát autorův přechod od klasicismu k romantismu

Romantismus v USA

Edgar Allan Poe (1809-1849)

• americký spisovatel a básník
• narodil se do rodiny kočovných herců, po smrti jeho matky se ho ujali manželé Allanovi z Richmondu, od nichž získal své druhé jméno, jeho otčím měl pracovní nabídky v Anglii, kam se rodina přestěhovala
• měl spoustu zájmů a ve společnosti byl oblíbený
• z finančních důvodů musel opustit studia na univerzitě, v této době vyšly v Bostonu jeho první básně psané v byronovském stylu
• potýkal se s velkými finančními problémy, často měnil pobyt i zaměstnání - z existenčních důvodů vstoupil do armády a později začal studovat vojenskou školu, kterou však nedokončil
• snažil se najít zbytek své původní rodiny, kterou včetně jeho bratra později našel s rozhodl se s nimi sdílet domácnost
• zamiloval se do své krásné čtrnáctileté sestřenice Virginie, která však trpěla tuberkulózou a roku 1847 jako velmi mladá zemřela
• poté začal pracovat jako redaktor v Richmondu, zde psal články a kritiky - tuto práci velmi miloval, byl pracovitý, ale také ješitný a měl sklony k alkoholismu
• po ztrátě tohoto zaměstnání získal roku 1839 nové místo redaktora ve Filadelfii, podařilo se mu splnit své dluhy a pečoval o svou nemocnou ženu
• navštívil také New York, kde se opět věnoval svým redaktorským a literárním aktivitám, který byly někdy úspěšné, čelil však některým soudním procesům
• oba další milostné vztahy, z nichž jeden skončil málem sňatkem však svým chováním rozbil - začal jeho morální, intelektuální a fyzický pád
• zemřel roku 1849 v Baltimorské nemocnici na překrvení mozku, několik dní před svou smrtí byl nalezen na ulici v bezvědomí

Černý kocour (1843)

• povídka, ve které člověk propadne alkoholu a je tím přitahován zlem
• zobrazení člověka jako bezmocného vůči zlu, nakonec je usvědčen kocourem - kvílením kocoura, kterého zazdil spolu s manželkou, kterou zabil zaseknutím sekery do lebky, když se daného kocoura zastala

Havran (1845)

• básnická skladba
• muže samotáře, který je v tomto díle "vypravěčem", trápí horečka a vzpomínky na dívku Lenoru
• při půlnoční bouři ho vystraší šramot, ten způsobil havran a usadil se v pokoji
• na každou mužovu otázku havran odpovídá " už nikdy víc" / " never more"  
• muž je z toho šokován a jeho panika se změní v hrůzu

Vraždy v ulici Morgue (1841)

• první detektivní povídka, odehrávající ve francouzské metropoli
• vypravěč-detektiv a jeho spolubydlící August Dupin, který slouží ke vcítění čtenáře do atmosféry tohoto díla
• později se postavy vrhnou do vyšetřování brutálních vražd dvou osamělých žen
• nakonec se přijde na to, že celé vraždění měl na starosti orangutan z cirkusu

další díla: 

Jáma a kyvadlo, Grotesky a arabesky (1840), Zlatý brouk (1843), Eureka (1847)