Kritický realismus ve světové literatuře

• II. polovina 19. století - rozvoj exaktních věd
• filozofie pozitivismus
• rozvoj sociologie
• všeobecná důvěra v rozum a lidské poznání
• nové objevy o dědičnosti
• spisovatelé studují lidské nitro
• duševní život je výsledkem dědičnosti, výchovy a prostředí

Kritický realismus

• literární typizace (vytváření literárních typů - zatímco romantismus zobrazuje výjimečného jedince, realismus si vybírá jedince typického pro danou sociální vrstvu)
• studium společenského života ve všech jevech a ohledech, i se zápory
• autoři chtějí zachytit průměrného člověka
• sledují hrdinu ve vývoji jeho charakteru
• vypravěč je nestranný, stojí tzv. nad dílem
• snaha upozornit na společenské nedostatky a volat po jejich nápravě

Stendhal (Henri Beyle) (1783-1842)

• francouzský spisovatel a politik
• život prožil za napoleonských válek a restaurace Bourbonů
• s Napoleonovou armádou se zúčastnil roku 1812 tažení do Ruska včetně bitvy u Bereziny
• po pádu Napoleona odešel do Itálie, kde sympatizoval s karbonáři připravujícími revoluci v roce 1821
• byl odtud vyhoštěn a jeden z jeho čtyřiceti pseudonymů, které užíval při psaní revolučních pamfletů, se dostal na listinu odsouzených k trestu smrti v nepřítomnosti
• jako literát se skryl za jméno braniborského městečka Stendhal
• po nuceném návratu do Francie zasáhl do polemik literátů, v nichž formuloval zásady ještě neexistujícího realismu
• psal studie z dějin hudby, malířství a divadla
• v roce 1830 se stal konzulem v Itálii, byl však pod dohledem tajné policie
• literární hrdinové žijí v období autorova života
• před popisem vnější reality upřednostňoval dramatické zachycení psychického vývoje postav
• jeho dílo časově náleží k romantismu, obsahově však spíše k realismu
• zemřel na mrtvici, ve své době nebyl doceněn

dílo:

Červený a černý (1830)

• dvojdílný román nese podtitul Kronika roku 1830
• autor líčí na příběhu syna tesaře úskalí společenského vzestupu člověka z nižší vrstvy
• vypravěč děj komentuje, ale nově je pouze zprostředkovatelem toho, jak události vnímají a prožívají jednotlivé postavy
• charakter hrdiny se vyvíjí v toku příběhu, reaguje nepředvídatelně, mnohdy impulzivně

Kartouza parmská (1839)

• dvojdílný psychologický román, odehrávající se v Itálii a popisuje citový i charakterový vývoj šlechtice Fabrizia del Donga na pozadí dobových událostí
• naivní Fabrizio se účastní bitvy u Waterloo, ale vrací se zklamán pod ochranou tety, vévodkyně Giny Senseverinové
• vstoupí do církevního semináře, kde přijímá pravidla přetvářky, které uplatňuje v praxi u parmského dvora
• poté, co při milostném dobrodružství zabije člověka, je uvězněn v parmském vězení, kde poznává cit lásky k dívce Klélii
• po její smrti vstupuje do kláštera, a vrací se tak pomyslné spirále sám k sobě
• hrdinův charakter krystalizuje na pozadí strachu z tajné policie, politických intrik, lží i jeho vlastní přetvářky
• barvitě líčené epizody jsou řazeny mozaikovitě
• i zde se vypravěčské hledisko mění podle postav, které situaci prožívají
• inspirací tohoto románu byly italské kroniky

Honoré de Balzac (1799-1850)

• francouzský spisovatel, považovaný za zakladatele kritického realismu
• zprvu psal dobrodružné romány nevalné úrovně, pro obživu
• snažil se dostat mezi pařížskou smetánku, aby si tak zajistil prostředky ke svobodné tvorbě
• oženil se s polskou šlechtičnou, ale brzy po svatbě umírá

dílo:

Lidská komedie

• románový cyklus, jehož součástí je téměř 100 románů, které na sebe volně navazují
• oživil v nich přes 2500 postav, aby zobrazil veškeré možné lidské charaktery
• postavy proplouvají jednotlivými romány
• jeho cyklus zachycuje přechod francouzské společnosti od feudalismu ke kapitalismu po napoleonských válkách
• jakousi kostru celého cyklu tvoří 3 romány

Otec Goriot (1835)

• román, jehož hlavní postavou je starý pan Goriot, zprvu bohatý, spokojený a šťastný člověk
• nastěhuje se do penzionu paní Vauguerové, kam ho chodí navštěvovat jeho dvě dcery
• ty ho však nenavštěvují z lásky, ale ze zištných důvodů, což on nechce vidět
• dcery ho nakonec oberou o všechen majetek a on umírá opuštěn v chudobě
• celým dílem se prolíná taktéž příběh Evžena Rastignaca - studenta, který se snaží začlenit do pařížské vyšší společnosti
• ctí otce Goriota a zároveň je zamilován do jeho dcery
• Rastignac jako jediný setrvá u umírajícího Goriota, jeho vlastní dcery ho nechají opuštěného

Ztracené iluze (1837-1843)

• románová trilogie zabývající se analýzou společenských vztahů ve Francii v I. polovině 19. století
• autor zde zúročuje své zkušenosti s nakladatelskou činností i s neúspěšným pokusem vydávat noviny
• vypravěč analyzuje všechny skupiny společnosti a kriticky hodnotí soudobé poměry

Lesk a bída kurtizán (1838-1847)

• román popisuje spojení finančního světa s pařížským podsvětím, pokračují zde příběhy Luciena ze Ztracených iluzí, který poté, co zkrachuje končí svůj život sebevraždou ve vězení
• autor zde využil žánr dobrodružného románu

Evženie Grandetová (1834)

• hlavní postavou je sedlák Grandet, který je typickým lakomcem
• aby nemusel dávat věno své dceři, raději ji zabrání ve sňatku, a zničí tak její štěstí

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)

• ruský spisovatel a dramatik
• ve svých povídkách popisoval reálné prostředí ukrajinského venkova i obyčejné lidi z různých společenských vrstev a jejich tragikomické osudy
• v dramatické tvorbě a společenskokritickém románu nastavoval zrcadlo soudobé ruské společnosti a vytvářel její karikaturní obraz
• na gymnáziu hrál ve školních představeních, v dospělosti se neúspěšně pokoušel o hereckou kariéru
• poté, co se jeho komedie Revizor setkala s vlnou nevole u kritiky, opustil Rusko a pobýval především v Itálii
• zde přepracovával svá díla a pracoval na stěžejním románu Mrtvé duše, který vyšel s četnými cenzorskými zásahy
• postupně se začal propadat depresím, pochybnostem o smyslu své tvorby i mysticismu
• pod jeho vlivem zničil druhý díl Mrtvých duší, hladověl a odmítal lékařskou pomoc
• zemřel zcela fyzicky i psychicky vyčerpán v Moskvě

dílo:

Revizor (1836, přepracováno 1842)

• komedie o pěti dějstvích, kde autor poukazuje na nešvary ruské provinční společnosti, úplatkářství, podvody, korupci, jednání provinčních politiků podle hesla ruka ruku myje
• děj je založen na záměně postav a komických situacích s ní spojených
• vychází z anekdotického příběhu o falešném ministerském úředníkovi, který napálil obyvatele provinčního městečka
• odehrává se ve dvaceti čtyřech hodinách téměř celý v domě policejního ředitele, jenž obdržel zprávu o tajném příjezdu revizora
• shodou okolností se v hostinci ubytuje petrohradský povaleč Chlestakov, ve chvíli, kdy je s revizorem ztotožněn, se plně vžívá do role a s obrovskou rozkoší a smyslem pro humor tahá hodnostáře městečka za nos
• hra je velmi dynamická, založená na svěžích dialozích přímo odposlouchaných ze života, jejichž obsah vtipně vystihuje charakter a myšlení protagonistů

Plášť (1842)

• povídka, která byla poprvé otištěna v souboru Petrohradské povídky, ve kterém autor pracuje s motivem sídelního města jako mraveniště, v němž se odehrávají drobné příběhy lidí
• úředníček Akakij Akakijevič Botičkin potřebuje nový zimní plášť
• dlouho po něj šetří a prožívá jeho pořízení jako největší dobrodružství svého banálního života
• je však o plášť oloupen, nedovolá se pomoci úřadů, zoufalý umírá a po smrti jako duch strhává z nočních chodců jejich pláště
• realistický příběh se mění ve fantastickou pověst
• okolnost děje jsou načrtnuty s mistrným zaměřením na detail a komičnost situace

Mrtvé duše (1835-1842)

• v tomto románu je parodována absurdita ruského byrokratického systému
• byl koncipován jako trilogie, ale nebyl dokončen a v úplnosti se zachoval pouze první díl
• má formu pikareskního románu, v němž povaleč Čičikov putuje odlehlými guberniemi, peklem ruského venkova, a skupuje od statkářů mrtvé a zběhlé mužiky, ze kterých se do dalšího sčítání lidu platí daně
• tyto mrtvé duše dává do zástavy a získává na ně finanční příspěvky jako budoucí obyvatelstvo kolonizovaných částí Ruska
• Čičikov se setkává se statkáři, jejichž jména prozrazují jejich charakter: Líbeznický, Psovský, Nozdrev, Plesnivec
• úředníci jsou naopak zobrazeni jako beztvará masa
• v lyrických pasážích vložených do textu jako odbočky autor prezentuje své názory na soudobé Rusko

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)

• ruský spisovatel, reformátor a vizionář
• v románech metodou introspekce pronikl do vnitřního světa hrdinů a promítal do něj své filozofické úvahy
• zabýval se praktickou pedagogikou
• od patriarchálního humanismu se propracoval až k ostré kritice vývoje poreformního Ruska a skončil jako radikální náboženský vizionář
• po odchodu z univerzity si vytyčil vlastní plán sebevzdělávání a věnoval se pozorování své osobnosti, o čemž vypovídají jeho deníky
• dlouho hledal činnost, která by ho uspokojovala
• odjel za bratrem na Kavkaz a účastnil se sevastopolského tažení
• napsal téměř sto svazků děl
• v letech 1857-1860 podnikl dvě studijní cesty po Evropě, při nichž se utvrdil v odporu k jejímu vývoji přenášenému i do Ruska
• poté se věnoval vzdělávání dětí muzikantů a vydávání reformního pedagogického časopisu, v němž popisoval své metody vyučování
• východisko ze společenské krize našel v utopické variantě křesťanství shrnuté do principu neodporování zlu násilím v tzv. tolstojovství
• v závěru života se rozešel s rodinou a vydal se na pouť do Bulharska, na níž zemřel

dílo:

Anna Kareninová (1873-1877)

• tento román je sociálněkritické dílo a má dvě dějové linie
• první vypráví příběh Anny provdané za státního úředního, který se věnuje své práci a nepřipouští si, že Anna je v manželství nešťastná, že má svůj vlastní život a že je mu nevěrná s důstojníkem Vronským
• Anna opouští manžela a odjede s milencem do Itálie
• chvíle mileneckého štěstí ale narušují Anniny pochybnosti o správnosti jejího činu
• uvědomuje si svoji tragickou situaci, společnost ji zavrhuje
• výčitky svědomí přerostou v obviňování Vronského, vztah trpí a zoufalá Anna řeší životní tragédií sebevraždou
• druhá dějová linie vypráví osudy statkáře Levina
• jeho manželství je zpočátku šťastné, později se v něm ale projeví pocity zklamání, které Levin překonává prací na statku uprostřed přírody
• v románu najdeme několik velkých témat: téma silné vášně a lásky, které bourá uznávané společenské normy, dále téma psychologické a morální

Vzkříšení (1899)

• sociálněkritický román napsal autor po dlouhém období osobní krize, v níž hledal odpověď na otázku, jak obrodit ruskou společnost
• autor na pozadí skutečného případu mladého soudce, jenž pozná v odsouzené dívku, kterou svedl, vede z pozice karatele obžalobu proti šlechtické i statkářské vrstvě ruské společnosti, která v jeho očích ničí venkovský lid
• pozici vypravěče-soudce odpovídá styl vyprávění i většiny popisů, které mají demonstrovat morální úpadek a zhýčkanost svůdce Něchljudova a celé mravní pochybení soudního procesu
• ten je v očích autora veden proti oběti, nikoli proti skutečnému viníkovi
• kající se Něchljudov, jenž přijal vnitřně svou vinu, nalézá nakonec útěchu v evangeliu

Vojna a mír (poprvé vydáno 1869)

• rozsáhlá čtyřdílná románová epopej
• autor na díle pracoval šest let
• nový typ historického románu, ve kterém se prolíná líčení osobních hrdinů a zároveň společenských a historických událostí
• autor zde popisuje vývoj Ruska mezi lety 1805-1820 na pozadí evropských událostí
• rámec románu tvoří válka s Napoleonem
• každý díl se podrobněji věnuje vývoji románových postav a konkrétní historické události:

I. v prvním díle je to rok 1805, Napoleonovo tažení Rakouskem a bitva u Slavkova

II. ve druhém díle jsou zachycovány roky 1806-1811

III. ve třetím díle je to rok 1812, kdy byl Napoleon v Moskvě

IV. ve čtvrtém díle jsou zachycovány roky 1812-1813 a Napoleonova porážka

• na pozadí historických událostí se autor podrobněji věnuje osudům rodiny Rostovů, hraběte Piera Bezuchovského a hraběte Andreje Bolkonského
• v epilogu autor shrnuje své názory na smysl dějin a roli jednotlivce v dějinách

Charles Dickens (1812-1870)

• prožil neradostné dětství, od 12 let si musel vydělávat na živobytí, vyrůstal v ponurém prostředí, jeho rodina dokonce byla nějaký čas ve vězení pro dlužníky
• poznal osud nešťastných dětí bez domova a rodiny
• své zkušenosti z dětství pak promítal do své tvorby, takže jeho romány jsou plné dětských hrdinů s autobiografickými prvky

dílo:

Kronika Pickwickova klubu (1836)

• humoristický román, který vznikl ze série povídek vydávaných v časopisech
• jedná se o vyprávění příhod z cest, jejichž hlavními postavami jsou pan Samuel Pickwick (ve volném překladu Silvestr Papučka) a jeho sluha Sam Weller (ve volném překladu Véna Příhoda)
• román byl napsán na objednávku nakladatele
• autor v něm kriticky zesměšnil tehdejší veřejné instituce - chudobince, vězení pro dlužníky, londýnskou periferii

Oliver Twist (1837-1839)

• román, neradostný příběh chudého chlapce žijícího v chudobinci, kterého chce zlodějská banda zneužít pro své loupeže
• autor v knize líčí s otřesnou otevřeností těžké sociální poměry londýnské chudiny a spodiny své doby

Malá Dorritka (1855-1857)

• sociální román, v němž autor ukazuje, že chudoba i bohatství mají na lidskou osobnost stejně rozkladný vliv
• poctivý a čestný člověk nemůže v soudobé společnosti vyniknout, nemůže uplatnit své nadání a schopnosti, neboť většinu energie spotřebuje k boji o udržení holé existence

Nadějné vyhlídky (1861)

• román o chudém chlapci Pipovi, kterému vděčnost galejníka přinese velké naděje do života a kariéry a posléze stejně velké zklamání a vystřízlivění