Naturalismus

Naturalismus

  • krajní směr realismu, důkladný a podrobný pohled na prostředí
  • vzniká v 60. a 80. let 19. století ve Francii
  • zájem o nejnižší společenské vrstvy (tzv. čtvrtý stav)
  • strašné životní podmínky zanechávaly stopy na morálce lidí
  • kritika měšťanstva, která má právě toto na svědomí
  • autoři prosazují nestrannost (jsou pouze zrcadlem) - ovlivněno pozitivismem
  • lidé jsou ovlivněni nepřátelským prostředím a dědičností (sociální determinace)
  • záliba líčení odpudivých stránek skutečnosti
  • mění se pojetí estetična, zobrazují se i ošklivá témata
  • východiskem bylo přesvědčení, že základem všeho dění je pouze hmota a člověk je trpným produktem dědičnosti, pudů a prostředí
  • naturalistický román má být přírodopisným výkladem lidského života, jeho sociologickou studií

Émile Zola (1840-1902)

Émile Zola
Émile Zola
  • francouzský romanopisec, dramatik a literární kritik
  • nejvýznamnější představitel naturalismu v jeho vrcholném období, zároveň i autor teoretické studie, v níž široce osvětlil a zdůvodnil program tohoto nového uměleckého směru - "Experimentální román"
  • po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců - tzv. medanská skupina
  • mluví o člověka jako o spodině společnosti - jeho romány jsou označeny jako experimentální - pokusné
  • svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii
  • významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse ("Žaluji") hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž, poté byl osvobozen
  • za tento dopis byl odsouzen do vězení a musel strávit jeden rok v anglickém exilu
  • zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín kamen, později se prokázalo záměrné ucpání komínu

dílo:

Tereza Raquinová (1867)

  • román, tragický příběh ženy, který se spojí se svým milencem proti manželovi a neváhá jej zavraždit
  • kruté výčitky svědomí a neutěšené prostředí, v němž žijí, jim však učiní život nesnesitelným
  • autor v tomto díle definitivně opouští romantismus
  • nalezneme zde i všechny prvky jeho naturalistické tvorby, které později sepsal v teoretické práci Experimentální román

Rougon-Macquartové

  • cyklus 20 románů
  • podtitul "přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství"
  • autor tímto cyklem vytvořil jakousi obdobu Balzacovy Lidské komedie druhé poloviny 19. století
  • uvádí zde vůbec poprvé jako hlavní postavy obyčejné dělníky a lidi z periférie
  • potomci rodiny se stávají dělníky, horníky, kněžími, vědci, zemědělci, vojáky, podnikateli, spekulanty, živnostníky, prostitutkami i politiky, jejich prostřednictvím autor bez příkras dokumentuje dobu a společnost
  • určujícím znakem celého cyklu jsou přechody jednotlivých postav více díly, ve kterých se postupně vyvíjejí

Štěstí Rougonů (1871)

  • první román z cyklu Rougon-Macquartové
  • obsahuje autorův úvod k celému cyklu

Břicho (1873)

  • román z prostředí pařížské tržnice

Zabiják (1877)

  • román, venkovanka Gervaisa přijede spolu se svým druhem Lantierem a jejich dvěma dětmi Štěpánem a Klaudiem do Paříže
  • zpočátku si díky našetřeným penězům žijí "na vysoké noze", ale později postupně zastaví většinu svého majetku a přestěhují se do zapadlé části města
  • Lantier ji po čase opustí s milenkou, po čemž Gervaisa velmi smutní i přesto, že ji bil a stále kvůli něčemu kritizoval
  • Gervaisa začne pracovat jako pradlena, stane se mezi lidmi oblíbenou a začne se o ni zajímat klempíř Coupeau
  • ten ji přemluví ke svatbě, i když ta nejprve odmítala kvůli tehdejším zvyklostem
  • protože Gervaisa i Coupeau jsou pracovití a dobře si vydělávají, stěhují se do lepšího bytu a šetří i na horší časy
  • společně mají dceru Nanu, Klaudia pošlou do školy na jih Francie
  • rodinná idyla se začne hroutit poté, co jde jednoho odpoledne Gervaisa spolu s Nanou navštívit Coupeaua do práce
  • Nana na něj zavolá, její tatínek zakopne a spadne ze střechy
  • Coupeau nemůže asi půl roku pracovat a všechny našetřené peníze padnou na jeho léčení, po vyléčení už se mu znovu do práce nechtělo, a tak zůstala na obživu rodiny Gervaisa sama
  • protože Gervaisa dlouho toužila po vlastní prádelně, půjčila si od známých peníze a zařídila si vlastní podnik
  • zaměstnala pradleny a zpočátku se jí i dařilo úspěšně splácet dluhy, stala se mezi známými uznávanou, Coupeau ale začal chodit do hospody a holdovat alkoholu, pomocí něhož utišoval svědomí a vyplňoval pocit prázdnoty
  • během oslavy Gervaisina svátku, na který pozvala mnoho známých, se náhle vrátil její bývalý druh Lantier, ze kterého se stal Coupeaův dobrý kamarád a podnájemník Coupeauových, nejdříve platil nájemné, ale pak se začal chovat, jako kdyby dům patřil jemu a začal rozkazovat
  • rodině došly peníze, Gervaisa musela propustit zaměstnankyně a prodat prádelnu
  • vypočítavý Lantier se přestěhoval k nové majitelce prádelny a jejímu manželovi, Gervaisiným i jeho známým. Coupeauvi byli nuceni přestěhovat se do činžáku pro chudinu
  • Coupeau začne pracovat, ale každou výplatu hned propije
  • Gervaisa se také stane alkoholičkou, pomáhá jí to tak zapomenout na životní strasti, postupně se přestane starat o děti a začne žebrat
  • z Nany se stane prostitutka, Coupeau umírá v blázinci
  • Gervaisa dále pije a umírá bez přátel ve špinavé kobce, avšak smrt je pro ni vysvobozením
  • připomíná dílo Honoré de Balzaca
  • žádný osobní projev, jen popis toho, co se děje
  • autor zde používá normální mluvu

Nana (1880)

  • volně navazuje na román Zabiják
  • Nana je dcera Gervaisy (z románu Zabiják), je nucena vydělávat si na živobytí prostitucí
  • hlavní postava si první popularitu získává v divadle

  • nehraje sice dobře, ale je krásná, díky tomu si podmaní významné muže Paříže

  • věrnou společnicí je hlavní hrdince komorná Zoe, která je schopna všechny její mužské návštěvy po domě rozmístit tak, aby se nepotkávaly

  • později se Nana stane symbolem zla, přičemž vše, s čím má co do činění, je nakonec zničeno 

  • na své milence klade stále nové požadavky, takzvaně je "vycucává", až jsou mnohdy dohnáni na samé dno

  • z dřívějšího vztahu se kurtizáně narodil syn Ludvíček, ten však později umírá na neštovice

  • poté, co se Nana dozví, že zemřel i jeden z jejích milenců, prodává svůj majetek v dražbě a odjíždí z Paříže, kde na ni po nějakém čase všichni zapomínají

  • Nana se však vrací zpět a zde také podlehne neštovicím

Germinal (1885)

  • román z prostředí horníků zobrazující vyhrocený konflikt mezi dělníky a majiteli dolů

Lidská bestie (1890)

  • naturalistický román z železničního prostředí

Gustav Flaubert (1821-1880)

Gustav Flaubert
Gustav Flaubert
  • francouzský spisovatel, považovaný za přímého předchůdce naturalismu
  • studoval práva, ale studia přerušil kvůli nervové chorobě
  • na podzim roku 1856 začal vycházet časopisecky v Revue de Paris jeho román Paní Bovaryová
  • autor byl pro skandálnost a nemravnost obsahu postaven před kárný policejní soud, vyvázl jen díky kvalitní obhajobě
  • v jeho románech vypravěč-pozorovatel nestranně, věcně a objektivně popisuje život na francouzském venkově i v Paříži
  • jeho hrdinové se nedokážou vyrovnat s rozporem mezi osobními sny a životními okolnostmi
  • roku 1857 pobýval v Paříži a účastnil se literárních setkání s bratry Goncourty, Ivanem Sergejevičem Turgeněvem či s francouzským filozofem Hippolytem Tainem, který mu radil v jeho literárních začátcích
  • rád cestoval: Blízký východ (1849-1851), roku 1858 do Tunisu, aby se seznámil s prostředím pro děj svého románu Salambo
  • zemřel uprostřed práce nad románem Bouvard a Pécuchet na mrtvici

dílo:

Paní Bovaryová (1857)

  • román, ve kterém se autor snaží zachytit metodu objektivního popisu skutečnosti - události a lidé jsou viděni jen očima dané postavy
  • příběh citového vývoje hlavní hrdinky Emy Bovaryové, dcery sedláka, která je zpočátku naivní a snivá a očekává od manželství dobrodružství
  • vezme si za muže venkovského lékaře, pana Bovaryho
  • po čase se pro ni svazek stává nudným a hledá různé cesty úniku
  • najde si milence, později i to se pro ni stává všední a končí svůj život sebevraždou, přičemž do záhuby přivedla i svého muže, kterého finančně zruinovala

Citová výchova (1869)

  • psychologicko-společenský román popisující historii osobní životní prohry Fréderica Moreaua, jehož vnitřní prožívání se dostává do konfliktu s realitou

Bouvard a Pécuchet (1880)

  • autor prostřednictvím tohoto románu čtenáře seznamuje s poznatky soudobé vědy a kultury i s nejbizarnějšími teoriemi, které provázejí dějiny poznání
  • upozorňuje také na nebezpečí diletantismu a pseudovědecké naivity, která není podložena systematickou vědeckou prací
  • dva písaři se stěhují na venkov poté, co získají dědictví
  • zde začíná jejich velké dobrodružství poznávání, s naivním nadšením a dětskou zvědavostí chtějí vše rozumově pochopit
  • studují například lékařství, chemii, literaturu, náboženství i archeologii, zabrousí do spiritismu, filozofie i vychovatelství
  • zjišťují, že výsledky jednotlivých badatelů se vzájemně popírají
  • praktické pokusy písařů obvykle končí groteskními katastrofami, zklamáni z nejednoznačnosti poznání se rozhodnou napsat vlastní encyklopedii
  • její obsah měl být součástí druhého dílu románu

Guy de Maupassant (1850-1893)

Guy de Maupassant
Guy de Maupassant
  • francouzský novinář, romanopisec, autor vynikajících novel a povídek
  • pocházel ze šlechtických vrstev
  • generačně náležel k mladším naturalistům, ale odmítal jejich vědecký přístup
  • tvorbou se blížil ruskému a anglickému realismu
  • tématicky čerpal z vlastních zkušeností z pozorování společnosti, pokoušel se o přesnou nápodobu společnosti
  • jako voják se účastnil prusko-francouzských válek 
  • přijal místo úředníka na ministerstvu námořnictví a kolonií, později na ministerstvu školství
  • díky své matce se seznámil s Gustavem Flaubertem, který ho uvedl do společnosti Ivana Sergejeviče Turgeněva, Hippolyta Taina, Émila Zoly
  • v dospělosti začal trpět depresemi, které vyústily v chorobu, jež měla své kořeny částečně v dědičnosti
  • vedl nákladný život, cestoval a plavil se na jachtě Bel-Ami po Středozemním moři, pohyboval se ve vyšší společnosti
  • po nezdařeném pokusu o sebevraždu zemřel na následky progresivní paralýzy v ústavu

dílo:

Kulička (1880)

  • povídka na pozadí událostí prusko-francouzské války rozkrývá skutečné charaktery obyčejných lidí a kurtizány Adrienny Legay
  • vše se odehraje během čtyř dní, kdy je okolnosti útěku svedou dohromady devět rouenských občanů a prostitutka Kulička
  • celou cestu Kuličkou všichni opovrhují
  • po kontrole dokumentů v hostinci si německý důstojník vyžádá Kuliččiny služby
  • ta jej jako okupanta odmítne a dostavník, v němž všichni společně cestují, je ve městě zadržen
  • tzv. počestní občané, kteří se ocitli v pasti, napínají veškerý svůj argumentační um k přesvědčení Kuličky, aby důstojníkovi vyhověla
  • ta nakonec jejich tlaku podlehne
  • v krizovém momentu z postav tryská to, co v nich skutečně je
  • cesta je volná a tzv. počestní občané spokojeně svačí v dostavníku sledováni hladovou a plačící Kuličkou, která si ze zmatku zapomněla zabalit svačinu

Miláček (1885)

  • společensko-kritický román s realistickými a naturalistickými prvky o pařížském novináři
  • hlavní hrdina je Georges Du Roy, který se v letech 1877-1880 svým bezohledným kariérismem propracuje na vrchol společnosti
  • očima nezúčastněného objektivního vypravěče čtenář sleduje jeho přerod ze zakomplexovaného neúspěšného úředníčka a tápajícího novináře v sebevědomého muže využívajícího svůj šarm k manipulaci se ženami, milenkami z vyšší společnosti, které mu umožňují společenský vzestup
  • zhuštěný popis vychází z přesného pozorování a smyslu pro detail
  • děj je velmi dynamický, podtrháván živými dialogy, v nichž autor využívá pro typizaci postav všech vrstev jazyka
  • autor, který měl jako novinář přístup k zákulisí politické scény, popsal realisticky pravidla fungování soudobé francouzské společnosti, novinářskou manipulaci s veřejným míněním, korupci i odvrácenou stránku politiky

Mont-Oriol (1887)

  • satirický román líčící obchod se zdravím, do nějž vyústí střet zájmů drobného podnikatele a dravého bankéře o léčivý pramen, jádro nových lázní

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
  • ruský spisovatel a jeden z předních myslitelů 19. století
  • vystudoval vojenské technické učiliště, ale poté se rozhodl pro literaturu
  • patřil do skupiny utopického socialisty Michila Vasiljeviče Petrašovského
  • v roce 1849 byl se všemi členy této skupiny odsouzen vojenským soudem k trestu smrti
  • těsně před popravou jim byl trest změněn na nucené práce na Sibiři
  • důsledkem bylo jeho psychické onemocnění
  • po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě
  • zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná
  • vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni
  • neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí
  • bojoval za proměnu Ruska
  • zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic
  • těmito názory si získal přízeň a úctu cara
  • stále ho však pronásledovala carská policie
  • ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami
  • usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy
  • lidé ho považovali za psychologa, což on odmítal
  • přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století
  • trpěl silnými epileptickými záchvaty, neurózami a sílící plicní onemocnění, které roku 1881 podlehl

dílo:

Zápisky z mrtvého domu (1861)

  • autobiografický román
  • autor zde píše o svém pobytu ve věznici a o lidech, se kterými se tam setkal
  • úvahy nad tím, zda po zločinu má vůbec následovat nějaký trest

Zločin a trest (1866)

  • román, jehož hlavním hrdinou je chudý petrohradský student Rodion Romanovič Raskolnikov, který se cítí být výjimečný
  • má svou vlastní teorii o tom, že život některých lidí je bezcenný a že tudíž není hříchem jim ho vzít
  • jde k lichvářce a zabije ji, jenže za lichvářkou přijde její sestra, která vše viděla, a tak musí zabít i ji, následně ji zabije sekerou
  • po činu uteče, po čase se dostane do rodiny alkoholika Marmeladova
  • pozná jeho dceru Soňu, která musí pro rodinu vydělávat peníze prostitucí
  • Raskolnikov se do Soni zamiluje a svěří se jí se svým činem
  • Soňa ho přesvědčí, aby se šel přiznat, za svůj čin je odsouzen na 8 let na Sibiř, kde mu je Soňa oporou

Idiot (1868)

  • román, jehož hlavním hrdinou je kníže Lev Nikolajevič Myškin, nedoléčený epileptik, se po dlouhé době léčení vrací do Petrohradu, do ruské společnosti, v níž je zprvu kvůli své nemoci označován za "idiota", ale svým chováním velmi rychle dovede předsudky ostatních změnit, a většinou dokonce zcela vyvrátit
  • svou lidskostí, nesobeckou ušlechtilostí a zdánlivě až naivní dobrotivostí dokonce nad ostatní ruskou společností výrazně vyniká

Bratři Karamazovi (1879-1880)

  • psychologický a filozofický román s kriminální zápletkou
  • otec Fjodor Pavlovič Karamazov je zhýralec a myslí si, že může nad svými syny (Dmitrij, Ivan, Aljoša, nemanželský syn Smerďakov) vládnout, jak se mu zachce
  • starší syn Dmitrij je vášnivý stejně jako otec, Ivan je nadaný, racionálně uvažující ateista, nejmladší Aljoša hledá víru
  • nemanželský syn Smerďakov, kterého starý Karamazov nepřijal za svého, zabije otce tak, aby byl z vraždy obviněn Dmitrij
  • Smerďakov poté spáchá sebevraždu a Dmitrij je odsouzen
  • román má mnoho dalších důležitých dějových linií, například lásky Dmitrije, který se rozhoduje mezi Kateřinou a Agrafenou, na niž má zálusk i jeho tec Fjodor
Vaše případné návrhy lze vložit do formuláře
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky