Romantismus v české literatuře
Karel Hynek Mácha (1810-1836)
Karel Hynek Mácha
- považován za tvůrce moderní české poezie
- jeho dílo bylo však v jeho době nepochopeno a oficiálně přijato až o generaci později zásluhou májovců
- narodil se v Praze na Malé Straně
- vyrůstal v chudých poměrech
- absolvoval novoměstské gymnázium
- studoval filozofii a práva
- již během studií se věnoval herectví v Kajetánském divadle, kde se seznámil se svou osudovou láskou Lori Šonkovou
- po dokončení studií pracoval jako advokátní koncipient (učeň) v Litoměřicích
- většina jeho díla zůstala během jeho života v rukopisech a vyšla až po jeho smrti
- vyvolal vlnu kritiky a rozpoutal diskuze o poslání umění
- svými současníky byl zatracován a bylo mu vyčítáno, že nepomáhá obrozeneckému procesu, byl obviněn z nedostatečného národního cítění a rouhání
dílo:
Obrazy ze života mého
- zamyšlený soubor lyrických povídek, z nichž stihnul dokončit jen dvě
Večer na Bezdězu
- je zde vylíčen kontrast mezi krásnou večerní přírody a lidskou tragédií, kdy matka jde pochovat své dítě
Marinka (1834)
- kontrast duševní krásy dívky z chudinské čtvrti Na Františku a její hmotné bídy
- umírá na tuberkulózu
Cikáni (1834)
- román s typickými romantickými prvky
- zneuctěná dívka spáchá sebevraždu, její syn nezná svého otce a pěstoun, který ho v mládí unesl, se po letech vrací na místo, aby napravil dávnou křivdu
Kat
- zamyšlený cyklus historických povídek
- části se měly jmenovat podle českých královských hradů (Křivoklad, Karlův Tejn, Valdek, Vyšehrad)
Křivoklad
- jediné dokončené
- rozhovor mezi králem Václavem IV., který je zde líčen jako rozervanec, kterého tíží vladařské povinnosti a jeho katem, levobočkem královského rodu, který se cítí povolán k vládě
Máj (1836)
- básnická skladba, skládá se ze 4 zpěvů a 2 mezizpěvů (intermezzo)
První zpěv - zpěv Jarmilin
- Jarmila čeká na břehu jezera na svého milého Viléma, ten je za vraždu vlastního otce, odsouzen k smrti
- Krutý lesa pán bude popraven a vpleten do kola, je vězněn na Bezdězu, jeho neznámý otec ho podvedl s Jarmilou
- Jarmila si vezme život, utopí se
Druhý zpěv - zpěv Vilémův
- Vilém přemýšlí nad životem a svojí vinou, vinní svého otce, který ho vyhodil a musel se tak sám potloukat životem, dává to za vinu okolnostem
- přemýšlí nad tím, co ho čeká po smrti, vyjadřuje zde ateistické myšlenky, po smrti bude NIC
- rozmlouvá se strážným
První mezizpěv
- s Vilémem se loučí příroda (žáby) a sbor duchů (kostry)
- následuje pohřeb oni ho volají k sobě
Třetí zpěv - Vilémova smrt
- Vilém se loučí se světem, s přírodou, poté je popraven, jeho tělo vpleteno do kola a jeho hlava naražena na horní část
- vyskytují se zde oxymórony (zemřelé hvězdy svit)
Druhý mezizpěv
- s Vilémem se loučí jeho loupežnická banda (jako zkamenělé sochy)
Čtvrtý zpěv - Hynkův zpěv
- do děje vstupuje samotná autor, básník
- vrací se na místo tragédie, cítí žal nad tímto osudem, vidí ztracené mládí, srovnávají svůj život s Vilémovým
Karel Sabina (1813-1877)
Karel Sabina
- Máchův přítel a epigon, postaral se o vydání a propagaci Máchova díla
- psal libreta - text k operám (Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách, v Studni...)
- účastnil se příprav revoluce 1848 - poté odsouzen k trestu smrti, trest mu byl zmírněn, byl 8 let vězněn
- od roku 1859 byl udavačem rakouské policie a později českou veřejností odhalen - umírá v osamocení a bídě
dílo:
Hrobník (1844)
- román, který je značně ovlivněn Máchou
Na poušti (1863)
- román, který zachycuje atmosféru v Čechách před vypuknutím revoluce v roce 1848 (předbřeznové období)
Oživené hroby (1870)
- autobiografický román
- obraz života a osudů politických vězňů
Josef Václav Frič (1829-1890)
Josef Václav Frič
- za účast v revoluci v roce 1848 byl žalářován a později vypovězen v Čech
dílo:
Písně z bašty (1862)
- sbírka politické lyriky
- bašta - obranný val
Paměti (1884-1887)
- popisuje vlastní osudy v revolučních letech
Karel Jaromír Erben (1811-1870)
Karel Jaromír Erben
- narozen v Miletíně
- vystudoval gymnázium v Hradci Králové a poté pražskou filozofii a práva
- pracoval jako archivář Českého muzea a v souvislosti s tím se věnoval sbírání útvarů a textů lidové slovesnosti (od dob předkřesťanských)
- vydával staročeské památky
- snažil se podat obraz prostých mýtů
- byl silně ovlivněn tvorbou bratří Grimmů
dílo:
Prostonárodní písně a říkadla (1864)
- 2200 lidových písní, které autor vybavil kritickým komentářem
Kytice z pověstí národních (1853)
- jediná sbírka vlastní tvorby, která obsahuje 12 balad a básně Kytice a Věštkyně
- původně vycházelo časopisecky
- v těchto básních zobrazil pradávné představy, které načerpal ze starých mýtů a bájí
- v každé básni je zobrazen nějaký tragický konflikt, který vyplývá z povahových vlastností postavy
- pokud jsou narušeny základní mezilidské (rodinné) vztahy, následuje trest, který je většinou vykonán nadpřirozenými bytostmi
- báseň Záhořovo lože tvoří určitou výjimku a dá se chápat jako polemika s Máchovým Májem, Záhoř chce, aby byla jeho duše spasena X nevěřící Vilém v Máji
Božena Němcová (1820-1862)
Božena Němcová
- narozena ve Vídni v rodině panského kočího Jana Pankla (občanské jméno Barbora Panklová)
- dětství trávila v Ratibořicích u České Skalice, kde její otec pracoval
- v 17 letech se provdala za Josefa Němce
- v letech 1842-1845 pobývala s manželem v Praze, kde jí uvedl do vlasteneckých kruhů
- 1848 - Chodsko
- 1851-1853 - Slovensko a Uhry
- svůj život dožívá v Litomyšli poté, co opustila svého manžela
dílo:
Národní báchorky a pověsti (1845-1847)
- obsahuje pověsti, pohádky, legendy, které převyprávěla
- čerpala z ústní lidové slovesnosti, o kterou se velmi zajímala
Obrazy ze života domažlického
- čerpala ze svého pobytu na Chodsku
- vylíčila zdejší obyčeje, kulturu
- vyjadřuje se však kriticky i k sociálním otázkám
Babička (Obrazy z venkovského života) (1855)
- psala v těžkých chvílích svého života, kdy jí zemřel syn
- knihu věnovala své babičce Magdaléně Novotné
- idylická vzpomínka na dětství strávené v Ratibořicích
- babička je obrazem ideálního venkovského člověka
- kniha popisuje období jednoho roku i s tím, jak se na vesnici střídají sezónní práce a koloběh života v přírodě
V zámku a v podzámčí (1856)
- pronikají prvky realismu
- představuje zde dvě odlišná prostředí - přepych X bída
- hraběnka Skočdopolová
povídky z venkovského života:
- Divá Bára
- Dobrý člověk
- Pan učitel
- Chýše pod horami
Josef Kajetán Tyl (1808-1856)
Josef Kajetán Tyl
- básník, prozaik a dramatik
- narozen v Kutné Hoře
- studoval filozofii, pod vlivem Václava Klimenta Klicpery se dal k divadlu
- se svou kočovnou divadelní společností jezdil hlavně po českém venkově
- působil i jako novinář (Květy, Vlastimil, Pražský posel)
Próza: historické povídky
Rozina Ruthardova (1839)
- dcera kutnohorského měšťana Rozina se zamiluje do krásného cizince, který společně s cizím vojskem obléhá Kutnou Horu
- pro lásku zradila své město
- nakonec je svým otcem odsouzena a umírá po požití jedu
Dekret kutnohorský (1841)
- povídka přibližuje okolnosti sepsání dokumentu Václavem IV., který upravil poměr akademických hlasů na Karlově univerzitě (1409)
Povídky z jeho současnosti
Rozervanec (1840)
- karikatura Karla Hynka Máchy, polemika s jeho životním postojem
Poslední Čech (1844)
- sentimentální povídka
- snaha zapůsobit na vlastenectví české šlechty
Drama: hry se sociální tématikou
Pražský flamendr (1846)
Bankrotář (1848)
Paličova dcera (1846)
- tématika pražského měšťanského prostředí
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka (1834)
- komedie zobrazující život pražských lidových vrstev a přípravu ševcovské slavnosti
- poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj s hudbou Františka Škroupy, píseň poprvé zazpíval slepý houslista Mareš
Dramatické báchorky
Strakonický dudák aneb hody divých žen (1847)
- dudák Švanda se vydá do světa, aby si vydělal peníze hraním na dudy a mohl si vzít svoji milou Dorotku
- jeho matka, milá Rosava, mu očaruje dudy
- Švanda má ve světě úspěch, na jeho úspěchu se snaží přiživit intrikán Vocilka
- v Arábii se od Švandy zamiluje princezna Zulika a její snoubenec nechá Švandu uvěznit
- nakonec ho z vězení vysvobodí jeho milá Dorotka, a jeho kamarád houslista Kalafuna
Historické hry
Kutnohorští havíři (1848)
- zobrazuje vzpouru na konci 15. století
- aktualizuje historickou pověst vzhledem k tomu, co se dělo v jeho současnosti
Jan Hus (1848)
Jan Žižka z Trocnova a bitva u Sudoměře
(1849)
Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
(1849)
Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
Karel Havlíček Borovský
- narozen v obci Borová u Přibyslavi
- pocházel z bohaté rodiny
- vystudoval gymnázium v Německém Brodu (Havlíčkův Brod)
- studoval filozofii v Praze
- vstoupil do kněžského semináře z něhož byl, za své názory, vyloučen
- projevoval se proti němectví
- 1842 - odjel jako vychovatel do Ruska, kritický postoj
- po návratu pracuje jako novinář, 1848 - Národní noviny
- 1850 - Slovan, práce šéfredaktora
- 1851 - zastavení kvůli cenzuře, zatčen a deportován do Brixenu, kde žil pod policejním dozorem
- 1855 - umožnění návratu do Čech
- 1856 - umírá na celkové selhání organismu
dílo:
Obrazy z Rus (1843-1846)
- soubor reportáží
- psal při svém pobytu v Rusku
- později vyšlo souhrnně
- popisuje klasický život v Rusku, každodennost - zjistil pravdu
- 1848 - vydává epigramy - krátká satirická báseň, kritizuje dobové společenské poměry, vtipná pointa
- rozdělena do oddílů (pro církev, krále a světu)
Král Lávra (1854)
- veršovaná pohádka
- v Irsku vládl král Lávra, který měl oslí uši, byl sice hodný a oblíbený, nicméně, vždy jednou do roka se nechával holit, a aby holič nevyzradil jeho tajemství o oslích uších, nechal jej pokaždé popravit
- každý rok si všichni holiči tahali los, kdo půjde krále ostříhat
- jednoho roku si vytáhnul los Kukulín, král ho ovšem ušetřil, protože se mu zželelo jeho chudé matky, Kukulín ale musel slíbit, že tajemství o oslích uších nikomu neřekne
- Kukulína trápilo, že nikomu nemůže říci královo tajemství
- od poustevníka dostal radu, aby vše řekl vrbě, že se mu pak uleví, a tak Kukulín učinil
- král jednou pozval muzikanty z Čech, cestou však basista pan Červíček ztratil kolíček od basy, spatřil vrbu, do které Kukulín vyzradil královo tajemství a udělal si z jejího vrbového proutku nový kolíček
- když začal poté hrát, basa začala najednou bručet: Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!
- v té chvíli všichni na plese znali důvod, proč král nechal stínat svým holičům
- lid si ale na královy uši zvykl a Kukulín se stal královým stálým holičem
- slouží jako odraz na situaci v Rakousku
Tyrolské elegie
- elegie - žalozpěvy
- popisuje svoji cestu od příchodu policistů, loučení s rodinou, přes jízdu okolo rodné Borové po loučení s vlastí
- skladba je výrazně autobiografická, má 9 zpěvů
- rukopis byl dokončen roku 1852, časopisecky pak dílo vyšlo v roce 1861
- první měsíce ve vyhnanství
- vznikla v době jeho internace v Brixenu
- ostrá, útočná satira na rakouskou vládu a státní policii
Křest svatého Vladimíra
- rozsáhlá básnická skladba
- car Vladimír má svátek a chce, aby mu bůh Perun místo kanonády zahřměl
- Perun to ale odmítne, a tak ho car Vladimír nechá zavřít
- když je Perun uvězněn, zjistí se, že na něj není žádný zákon, a tak je poslán před soud vojenský, který ho odsuzuje k utopení v Dněpru
- poté ho přivážou ke koňskému ocasu, vláčí ulicemi, a nakonec je utopen
- Rusko se najednou ocitá bez boha, ale nic se nezmění, lidé se rodí a umírají, pole rostou, jen církev už nemá význam
- nikdo už nedával desátky, nemodlil se, a proto se celé duchovenstvo schází na audienci u cara Vladimíra, kde po něm chtějí nového boha
- všichni ministři ani dvorní kamarila se neshodují na novém bohu, a proto nechává carův rádce Mates vypsat v novinách konkurs na boha nového
- v Rusku se na konkurz schází všechny víry a také sekty a hádají se, kdo bude lepší bůh