Česká renesanční literatura
Renesanční literatura v Čechách
- humanistické myšlenky začaly pronikat do Čech již na konci 14. století v období vlády Karla IV., ale vývoj byl potom přerván husitskou revolucí, kdy bylo veškeré umění vloženo do služeb husitského hnutí
- renesance se u nás tedy rozvíjí až po skončení husitských válek - druhá polovina 15. století
Obecné rysy české renesance
- nejvlivnější silou se stává měšťanstva, dostává se na úroveň šlechty
- objevuje se více překladů ze zahraniční literatury, úbytek veršované tvorby
- převažují díla právnická, naučná, řečnická a filosofická
- do obliby se dostávají cestopisy
- za průkopníka renesanční literatury u nás je považován Hynek z Poděbrad, který přeložil 11 novel z Bocciacova Dekameronu
- v počátcích se česká renesanční literatura rozdělila na dvě větve:
- humanistická literatura psaná latinsky - latinou chtěli autoři naznačit návaznost na antické tradice, latina byla také jazykem vzdělanců
- humanistická literatura psaná česky - v období renesance dochází k emancipaci evropských národů, češtinou dávali autoři najevo svou příslušnost a národní hrdost - druhá polovina 16. století je považována za vrchol středověkého vývoje češtiny
Latinská humanistická literatura
Jan z Rabštejna (1437-1473)
- katolický církevní hodnostář
Dialogus
- v díle autor hájí politiku krále Jiřího z Poděbrad
- líčen rozhovor mezi katolíkem a husitou
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510)
- prozaik a básník
- psal básně, ódy, elegie a epigramy
O ubohosti lidské / De miseria humana
Žaloba ke sv. Václavu na mravy Čechů
- v díle autor poukazuje na mravní úpadek českého obyvatelstva
Jan Skála z Doubravky
Jan Skála z Doubravky (1468-1553)
Rada zvířat / Theriobulia
- rady panovníkovi Ludvíkovi Jagelonskému
- dílo je ovlivněno starším spisem Smila Flašky z Pardubic
Zlatý věk české literatury (30. léta 16. století až rok 1620)
- literatura získává díky knihtisku širší okruh čtenářů
- toto období se někdy nazývá doba rudolfínská či veleslavínská
- latina ustupuje do pozadí a více se prosazuje čeština
Daniel Adam z Veleslavína
Daniel Adam z Veleslavína (1546-1599)
- profesor historie na pražské univerzitě
- tiskař a nakladatel, usiloval o jazykovou vytříbenost a tiskovou dokonalost svých spisů
- vydal více než 30 spisů
- hodnota knih je podle autora jazyková a naukově-popularizační
Kalendář historický
- dílo popisuje průběh a vývoj světových dějin
Jan Campanus Vodňanský
Jan Campanus Vodňanský (1572-1622)
- profesor a rektor vysokého učení v Praze
- básník, prozaik a dramatik
- Bretislaus
- divadelní hra, která zobrazuje osudy knížete Břetislava a přerod pražského biskupství v arcibiskupství
70. léta 16. století
- humanistická vzdělanost proniká mezi širší vrstvy
- Jednota bratská se stala nositelkou vzdělanosti
- jsou zakládány elementární školy - trivium, partikulární školy - základy pro studium na VŠ, univerzity
Jan Blahoslav
Jan Blahoslav (1523-1571)
- historik, jazykovědec a biskup Jednoty bratrské
Filipika proti misomusům
- úvaha a názory na úlohu vzdělání
- autor zde obhajuje nárok na vzdělání
Gramatika česká
- později dílo využito jako příručka pro školy
Akta Jednotky bratské
- osmisvazkové dějiny českobratrské církve od jejich počátků
Šamotulský kancionál
- sborník duchovních písní
Bible kralická
- první úplný překlad Bible do českého jazyka, její jazyk se stal vzorem tehdejší češtiny - Kralice
Václav Hájek z Libočan
Václav Hájek z Libočan (konec 15. století-1553)
- pocházel z rodiny drobné šlechty na Žatecku
- původně byl kališník, ale po roce 1521 se stal katolickým knězem
- katolický kněz, vlastenec, vynikající vypravěč a kronikář
- byl farářem v Rožmitálu, Tetíně, děkanem na Karlštejně a také dlouholetým velmi oblíbeným kazatelem v tomášském klášteře na Malé Straně v Praze
- dostalo se mu i mnoha vysokých církevních úřadů
- byl jich však zbaven pro údajně neplnění povinností, prospěchářství a pletichy
Kronika česká (1541)
- výpravná beletrizující kronika, není však historicky věrohodná - fakta autor upravoval nebo domýšlel, podává však kompletní obraz o české minulosti
- byla oblíbená po celá staletí
- líčí dějiny do bájného praotce Čecha (příchod Čechů, rok 644) až do korunovace Ferdinanda I. Habsburského českým a uherským králem (rok 1526)
- autor zde oslovuje šlechtu a katolicismus - z nekatolíků nejvíce odsuzuje luteránství
- po porážce na Bílé hoře nebylo dílo zakázáno
- dílo inspirovalo napsání Rukopisu zelenohorského - zachycuje spíše lidové pověsti
- autor dodal české historii slávu a lesk, zbytek obsahu domyslel z vlastní fantazie - pomáhalo dále udržovat národní cítění a bylo považováno za věrohodný zdroj
- v 18. století však Gelasius Dobner důvěryhodně vyvrátil pravdivost díla
Viktorin Kornel ze Všehrd
Viktorin Kornel ze Všehrd (1460-1520)
- působil na pražské univerzitě jako mistr
- významný učedník a právník
- začínal latinskými verši, psal latinsky i česky
- hlavním představitelem národního humanismu, usiloval o rozvoj literatury v českém jazyce
- narodil se v Chrudimi do měšťanské rodiny, později šlechtic - ze Všehrd
- rok 1483 - titul mistra na artistické fakultě a o rok později se zde stal děkanem
- později odešel pracovat k zemskému soudu
- přítelem Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic - rozdílné názory na náboženství
- stoupenec Jednoty bratrské
- jeho prioritou bylo, aby se český jazyk vyrovnal latině
- umírá roku 1520 na nervovou nákazu v Praze
Knihy devatery (1499)
- v díle se autor snaží podpořit úsilí měšťanstva v zápase měst a se šlechtou
- později neuspělo, protože roku 1500 bylo vydáno Vladislavské zřízení zemské, které zvýšilo zájmy šlechty, nad zájmy měst - prosazoval posílení politických práv měst
- autor čerpal z praxe u zemského soudu a ze zemských desek
- hojně zde cituje antické autory - Cicerona
- dílo způsobilo velký odpor šlechty - snaha ovládnout moc v zemi
O napravení padlého
- dílo psáno latinsky
- v předmluvě k překladu tohoto díla od řeckého arcibiskupa Jana Zlatoústého vytyčil požadavek, aby český vzdělanec nepracoval v oblasti latinské literatury - rozvoj srozumitelné literatury české
- předmluva je formulována jako apologie - obrana českého jazyk
- autor překládal i díla církevních otců a antických autorů
Přípis knězi Jírovi
- autor v díle popisuje, že poslání humanismu není napodobování hlasitého vzoru latinského jazyka, avšak jejich uplatňování v česky psané tvorbě