Renesanční literatura v Čechách

• humanistické myšlenky začaly pronikat do Čech již na konci 14. století v období vlády Karla IV., ale vývoj byl potom přerván husitskou revolucí, kdy bylo veškeré umění vloženo do služeb husitského hnutí
• renesance se u nás tedy rozvíjí až po skončení husitských válek - druhá polovina 15. století

Obecné rysy české renesance

• nejvlivnější silou se stává měšťanstva, dostává se na úroveň šlechty
• objevuje se více překladů ze zahraniční literatury, úbytek veršované tvorby
• převažují díla právnická, naučná, řečnická a filosofická
• do obliby se dostávají cestopisy
• za průkopníka renesanční literatury u nás je považován Hynek z Poděbrad, který přeložil 11 novel z Bocciacova Dekameronu
• v počátcích se česká renesanční literatura rozdělila na dvě větve:
• humanistická literatura psaná latinsky - latinou chtěli autoři naznačit návaznost na antické tradice, latina byla také jazykem vzdělanců
• humanistická literatura psaná česky - v období renesance dochází k emancipaci evropských národů, češtinou dávali autoři najevo svou příslušnost a národní hrdost - druhá polovina 16. století je považována za vrchol středověkého vývoje češtiny

Latinská humanistická literatura

Jan z Rabštejna (1437-1473)

• katolický církevní hodnostář

Dialogus

• v díle autor hájí politiku krále Jiřího z Poděbrad
• líčen rozhovor mezi katolíkem a husitou

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510)

• prozaik a básník
• psal básně, ódy, elegie a epigramy

O ubohosti lidské / De miseria humana
Žaloba ke sv. Václavu na mravy Čechů

• v díle autor poukazuje na mravní úpadek českého obyvatelstva

Jan Skála z Doubravky (1468-1553)

Rada zvířat / Theriobulia

• rady panovníkovi Ludvíkovi Jagelonskému
• dílo je ovlivněno starším spisem Smila Flašky z Pardubic

Zlatý věk české literatury (30. léta 16. století až rok 1620)

• literatura získává díky knihtisku širší okruh čtenářů
• toto období se někdy nazývá doba rudolfínská či veleslavínská
• latina ustupuje do pozadí a více se prosazuje čeština

Daniel Adam z Veleslavína (1546-1599)

• profesor historie na pražské univerzitě
• tiskař a nakladatel, usiloval o jazykovou vytříbenost a tiskovou dokonalost svých spisů
• vydal více než 30 spisů
• hodnota knih je podle autora jazyková a naukově-popularizační

Kalendář historický

• dílo popisuje průběh a vývoj světových dějin

Jan Campanus Vodňanský (1572-1622)

• profesor a rektor vysokého učení v Praze
• básník, prozaik a dramatik
• Bretislaus
• divadelní hra, která zobrazuje osudy knížete Břetislava a přerod pražského biskupství v arcibiskupství

70. léta 16. století

• humanistická vzdělanost proniká mezi širší vrstvy
• Jednota bratská se stala nositelkou vzdělanosti
• jsou zakládány elementární školy - trivium, partikulární školy - základy pro studium na VŠ, univerzity

Jan Blahoslav (1523-1571)

• historik, jazykovědec a biskup Jednoty bratrské

Filipika proti misomusům

• úvaha a názory na úlohu vzdělání
• autor zde obhajuje nárok na vzdělání

Gramatika česká

• později dílo využito jako příručka pro školy

Akta Jednotky bratské

• osmisvazkové dějiny českobratrské církve od jejich počátků

Šamotulský kancionál

• sborník duchovních písní

Bible kralická

• první úplný překlad Bible do českého jazyka, její jazyk se stal vzorem tehdejší češtiny - Kralice

Václav Hájek z Libočan (konec 15. století-1553)

• pocházel z rodiny drobné šlechty na Žatecku
• původně byl kališník, ale po roce 1521 se stal katolickým knězem
• katolický kněz, vlastenec, vynikající vypravěč a kronikář
• byl farářem v Rožmitálu, Tetíně, děkanem na Karlštejně a také dlouholetým velmi oblíbeným kazatelem v tomášském klášteře na Malé Straně v Praze
• dostalo se mu i mnoha vysokých církevních úřadů
• byl jich však zbaven pro údajně neplnění povinností, prospěchářství a pletichy

Kronika česká (1541)

• výpravná beletrizující kronika, není však historicky věrohodná - fakta autor upravoval nebo domýšlel, podává však kompletní obraz o české minulosti
• byla oblíbená po celá staletí
• líčí dějiny do bájného praotce Čecha (příchod Čechů, rok 644) až do korunovace Ferdinanda I. Habsburského českým a uherským králem (rok 1526)
• autor zde oslovuje šlechtu a katolicismus - z nekatolíků nejvíce odsuzuje luteránství
• po porážce na Bílé hoře nebylo dílo zakázáno
• dílo inspirovalo napsání Rukopisu zelenohorského - zachycuje spíše lidové pověsti
• autor dodal české historii slávu a lesk, zbytek obsahu domyslel z vlastní fantazie - pomáhalo dále udržovat národní cítění a bylo považováno za věrohodný zdroj
• v 18. století však Gelasius Dobner důvěryhodně vyvrátil pravdivost díla

Viktorin Kornel ze Všehrd (1460-1520)

• působil na pražské univerzitě jako mistr
• významný učedník a právník
• začínal latinskými verši, psal latinsky i česky
• hlavním představitelem národního humanismu, usiloval o rozvoj literatury v českém jazyce
• narodil se v Chrudimi do měšťanské rodiny, později šlechtic - ze Všehrd
• rok 1483 - titul mistra na artistické fakultě a o rok později se zde stal děkanem
• později odešel pracovat k zemskému soudu
• přítelem Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic - rozdílné názory na náboženství
• stoupenec Jednoty bratrské
• jeho prioritou bylo, aby se český jazyk vyrovnal latině
• umírá roku 1520 na nervovou nákazu v Praze

Knihy devatery (1499)

• v díle se autor snaží podpořit úsilí měšťanstva v zápase měst a se šlechtou
• později neuspělo, protože roku 1500 bylo vydáno Vladislavské zřízení zemské, které zvýšilo zájmy šlechty, nad zájmy měst - prosazoval posílení politických práv měst
• autor čerpal z praxe u zemského soudu a ze zemských desek
• hojně zde cituje antické autory - Cicerona
• dílo způsobilo velký odpor šlechty - snaha ovládnout moc v zemi

O napravení padlého

• dílo psáno latinsky
• v předmluvě k překladu tohoto díla od řeckého arcibiskupa Jana Zlatoústého vytyčil požadavek, aby český vzdělanec nepracoval v oblasti latinské literatury - rozvoj srozumitelné literatury české
• předmluva je formulována jako apologie - obrana českého jazyk
• autor překládal i díla církevních otců a antických autorů

Přípis knězi Jírovi

• autor v díle popisuje, že poslání humanismu není napodobování hlasitého vzoru latinského jazyka, avšak jejich uplatňování v česky psané tvorbě