Česká literatura v 50. a 60. letech 19. století

• rok 1858 - vydání almanachu Máj
• tímto počinem vstupuje do naší literatury nová umělecká generace, která se naplno přihlásila k literárnímu odkazu Karla Hynka Máchy
• chtěli se zabývat tématy nejen českými (národní směřování), ale i obecně lidskými (kosmopolitní směřování)
• hlavní představitelé: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolina Světlá, Jakub Arbes, Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Václav Šolc
• otevřená kritika nedostatků ve společnosti, odmítali idealizování předchozích generací
• pronikání realismu do české literatury
• almanach
• sborník literárních textů od různých autorů, který vychází nepravidelně
• kosmopolitismus
• světovost, světoběžnictví, snaha otevřít se vlivům zahraniční literatury

Jan Neruda (1834-1891)

• narozen v Praze, jeho tec byl kantýnský a trafikant, matka posluhovačka
• svoje dětství prožil v těžkých sociálních podmínkách
• vystudoval akademické gymnázium
• nedokončil práva a filozofii
• živil se jako výpomocný profesor, novinář a spisovatel
• jeden z hlavních představitelů májovců

básnická díla:

Hřbitovní kvítí (1858)

• básnická prvotina, velice skeptické a ironické verše
• odhaluje rozpory své doby
• drsné a provokující obrazy lidské bídy
• přímé pojmenování bez básnických obrazů
• zpočátku neúspěšná u kritiků i čtenářů

Knihy veršů (1868)

• osobní lyrika
• Kniha veršů výpravných (epické, rozpory lidských vztahů)
• Kniha veršů lyrických a smíšených
• Kniha veršů časových a příležitostných

Písně kosmické (1878)

• poprvé optimismus a přesvědčení o lidském pokroku
• inspirováno soudobými úspěchy přírodních věd a techniky
• řád vesmíru
• vztahy mezi vesmírnými tělesy převádí na vztahy mezi lidmi

Balady a romance (1883)

• narušuje klasické formy (veselé balady a smutné romance)
• snaha vyjádřit postoj moderního člověka ke světu

Prosté motivy (1883)

• rozděleno podle čtyř ročních období
• snaha zachytit sepětí dějů v přírodě s lidským životem
• vztah k přírodě a venkovu

Zpěvy páteční (1896)

• vydáno posmrtně Jaroslavem Vrchlickým
• elegické verše o těžkém údělu českého národa

prozaická díla:

Arabesky (1864)

• jeho první prozaická kniha
• jedná se o povídky a obrázky z pražského života koncem 50. a počátkem 60. let 19. století, přičemž většina postav jsou lidé pohybující se na okraji společnosti

Trhani (1872)

• román o dělnících, kteří stavějí železnici, o jejich těžkém životě

Povídky malostranské (1878)

• jsou považovány za Nerudovo vrcholné prozaické dílo
• vytvořil zde obraz pražské Malé Strany v době před rokem 1848 na základě svých vlastních vzpomínek
• zobrazuje zde typické postavy českého měšťanstva, s humorem líčí jejich vlastnosti a kritizuje místní život
• používá formu novelisticky uceleného příběhu, jindy se jeho vyprávění skládá z řady drobných záběrů všedního života
• hrdinové jsou přesně charakterizováni, každý z nich má jiný projev
• autor uměl skvěle typizovat
• místo slova povídka používá slovo arabeska, nebo črta (něco mezi fejetonem a povídkou)

Vítězslav Hálek (1835-1874)

• narozen ve vsi Dolínek u Mělníka
• vyrůstal ve venkovském prostředí, a to jej naplnilo životním optimismem a harmonickou rovnováhou, což se později promítlo i do jeho díla
• vystudoval pražské akademické gymnázium, studia filozofie však nedokončil a věnoval se literatuře
• společně s Janem Nerudou redigoval časopisy Květy a Lumír

básnická díla:

Večerní písně (1859)

• radostné, milostné verše
• autor vidí souvislost mezi milostným a přírodním světem
• lásku vidí jako krásný smyslový zážitek, který má však i duchovní rozměr
• optimismus a radost ze života

V přírodě (1872)

• přírodní lyrická sbírka, která pochází z posledních let Hálkova života
• sbírka je velmi optimistická
• autor zde popisuje krajinu - Mělnicko
• nejčastějším motivem je zde jaro

Pohádky z naší vesnice (1874)

• veršované obrazy z venkovského prostředí, zobrazuje zde rázovité typy lidí z české vesnice, někdy i jejich tragické osudy

prozaická díla:

Muzikantská Liduška (1861)

• dílo pojednává o sociálních poměrech na vesnici, kde začínají vládnout peněžní vztahy a touha po bohatství
• příběh dívky, které rodiče bránili ve sňatku se svým milým a nutili ji do svazku s bohatým ženichem
• tím v ní vyvolali psychickou poruchu a dívka zešílela

Na vejminku (1871)

• soubor povídek
• zobrazuje problém tzv. venkovského vejminkářství, důvod sporů mezi generacemi rodičů a dětí

Poldík rumař (1874)

• jedna z nejlepších Hálkových povídek
• podskalský pískař se velmi obětavě stará o syna ženy, kterou kdysi miloval
• autor poukazuje na dobrosrdečnost prostého člověka

Karolina Světlá (1830-1899)

• vlastním jménem Johanna Rottová
• pocházela z pražské zámožné rodiny, německá výchova
• manžel ji seznámil s českou vlasteneckou společností
• zpočátku ve své tvorbě kritizuje měšťanský život

dílo:

Poslední paní Hlohovská (1870)

• historický román z doby josefínské, který zobrazuje spory osvícenců s konzervativci

Zvonečková královna (1872)

• zobrazuje hnutí nekatolíků v době vydání tolerančního patentu Josefa II.

Ještědské prózy

• nechala se inspirovat venkovským prostředím v okolí vesničky Světlá v Podještědí, kde často pobývala
• hrdinkami jsou většinou morálně silné ženy

Vesnický román (1867)

• tragédie manželství bez lásky, příklad nerovného manželství
• Antoš Jirovec, který pracuje na statku, si po rychtářově smrti vezme rychtářku
• rychtářka se snaží Antošovi líbit, ale ten na ni kvůli práci na statku nemá čas
• rychtářka pojme podezření, že má jinou ženu
• najme si služku Sylvu, která se s Antošem velmi sblíží
• když rychtářka odejde ze statku, aby se od svých dětí nenakazila neštovicemi, Sylva se o ně i o Antoše stará
• i když rychtářka umírá, Sylva si Antoše vzít nemůže, protože rychtářce před smrtí slíbila, že Antoš zůstane jejím
• nakonec Sylva ze statku odchází

Kříž u potoka (1868)

• román, jehož hlavní hrdinkou je Eva, která s velkým sebezapřením odmítne lásku muže (bratra svého manžela), který ji obdivoval
• snaží se napravit svého muže, velkého sobce, to se jí daří
• muž začne pracovat ve veřejně prospěšných pracích a tím zlomí prokletí jeho rodu
• v tomto díle chtěla autorka ukázat, jak důležitá je čistá a velká láska, která může člověka osvobodit z jeho prohřešků

Frantina (1869)

• Frantina byla zvolena rychtářkou, ve vůdci loupežníků pozná svého vyvoleného a zabije ho sama
• před tím, než milého zavraždí, vede vnitřní spor, kde nakonec přemůže svoje city a vůdce loupežníků zabije

Jakub Arbes (1840-1914)

• narozen v Praze na Smíchově
• na gymnáziu byl žákem Jana Nerudy
• studia techniky - poté byl redaktor Národních listů
• tvůrce specifické literární formy, které říkáme romaneto (název pro něj vymyslel Jan Neruda)
• romaneto - jakýsi přechod mezi povídkou a románem, vždy okolo 100 stran
• romaneto má zpočátku fantastický a iracionální nádech (záhada), který je však v průběhu četby čtenáři racionálními důvody vysvětlen
• text je prokládán úvahami vědeckými, filozofickými a sociálními
• někdy má nádech detektivky, používá i fantastické prvky

dílo:

Svatý Xaverius (1873)

• vypravěč se potká v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně s mladíkem, který je nápadně podobný umírajícímu světci svatému Xaveriovi, který je v kostele vyobrazen
• mladík (Xaver) mu prozradí, že v obrazu je ukryta cesta k pokladu
• společně začnou obraz zkoumat a chtějí rozluštit jeho tajemství
• po několika týdnech usilovného bádání (dějiny umění, staré mapy Prahy atd.) jsou dovedeni na místo za Prahou, kde začnou kopat a objeví truhlu
• při kopání se však od jiskry vznítí blízko ležící seno, Xaver se lekne, popadne truhlu a uteče
• vypravěč se s ním setkává až po letech ve vídeňském vězení, kde se dozví, že v truhle byly jen bezcenné kameny
• smysl pokladu byl v tom, že dokázali spojit své síly, aby záhadu vyluštili

Newtonův mozek (1877)

• vypravěče přijde navštívit jeho mrtvý přítel, který padl roku 1866 v bitvě u Hradce Králové
• pozve ho na kouzelnickou seanci, zde se sešly špičky všech vědeckých oborů
• vypravěčův přítel jim chce předvést stroj času, který sestrojil pomocí Newtonova mozku, který si vypůjčil v jednom anglickém muzeu
• pozve vypravěče na cestu časem
• letí ze své současnosti až do doby prvních pravěkých lidí a zjišťuje, že celé dějiny lidstva jsou sérií krvavých válek
• poté vypravěč zjistí, že se mu vše jen zdálo
• romaneto má posloužit jako protiválečné varování