Husitská literatura

Literatura v době Husova působení

ke konci 14. století dochází ke stagnaci středověké společnosti, krizové jevy se projevily už za vlády Karla IV. a za vlády jeho syna Václava IV. se ještě více vyostřily
v souvislosti se stavem společnosti se dostala do krizi především církev a rostla nespokojenost s jejím fungováním a zároveň roste kritika ze strany světského obyvatelstva

papežské schizma (rozdvojení)
již za vlády Karla IV. existovali dva papežové - jeden v Římě a jeden v Avignonu, věřící tedy nevěděli, kterého mají poslouchat
roste bohatství církve, žije v přepychu a kněží se nechovají podle desatera, žijí hříšně, kážou vodu a pijí víno

dary od světských feudálů - peníze i nemovitý majetek
majetek církve byl nedělitelný, neboť církev musela dodržovat celibát (zákaz ženitby), takže se postupem času stala nejmocnějším feudálem
jednotlivé příjmy:
platby pro církevní obřady - mše, křty, svatby, pohřby
prodávání odpustků (vykoupení z hříchů)
obchodování s církevními úřady - korupce uvnitř církve
již ve druhé polovině 14. století se objevili tzv. kritici církve, ať už z řad světského obyvatelstva či z řad církve samotné:
John Wyclif - mistr oxfordské univerzity, jeden z prvních církevních kritiků
v Českých zemích - Konrád Waldhauser, Jan Milič z Kroměříže, Tomáš Štítný ze Štítného

svolal jej papež Jan XXIII. na nátlak římského krále Zikmunda, zahájili jej však kardinálové-legáti Řehoře XII.
jednalo se o ekumenický koncil, který si kladl za cíl ukončit papežské schizma, které trvalo již od roku 1378, vyřešit věroučné problémy s učením o svatostech a církvi a reformovat některé pořádky v církvi

Jan Hus

narozen v Husinci u Prachatic
vystudoval teologii na Karlově univerzitě
poté zde působil jako univerzitní profesor a později jako samotný rektor univerzity
od roku 1402 káže česky v Betlémské kapli v Praze
kritizoval církev za její hříšnost a nešvary, přitom vycházel z učení Johna Wyclifa
byl zpočátku pod ochranou krále Václava IV.
roku 1412 vystoupil poprvé veřejně proti prodeji odpustků a tím si proti sobě pohněval i krále
později ho papež dal do klatby a vyhlásil nad Prahou interdikt - zákaz účasti na svátostech
poté opouští Prahu a působí nejdříve na Kozím hrádku a později na hradě Krakovec
koncem roku 1414 je povolán do Kostnice, aby obhájil své učení před kostnickým koncilem
po příjezdu do Kostnice je však uvězněn
stále předpokládal, že bude moci své názory opravdu obhajovat, namísto toho byl pouze vyzván koncilem k tomu, aby své učení odvolal, což však odmítl
z tohoto důvodu byl 6. července 1415 upálen na hranici jako kacíř

dílo obsahuje kritické názory na poslání církve
papež ani biskup nejsou součástí církve, pokud se chovají hříšně, nežijí-li v souladu s Biblí - Hlavou církve je sám Ježíš Kristus

autor zde odsuzuje obsazování církevních úřadů za peníze - kritika korupce uvnitř církve
kritika prodávání odpustků