Renesance

• umělecký sloh, 14. až 17. století
• zároveň označení pro období, kdy se tento směr uplatnil
• vznikla v Itálii
• znamená znovuzrození a návrat k duchovním hodnotám starověku - antiky
• evropský duchovní a umělecký směr spojený s nástupem měšťanstva jako společenské složky
• odklon od náboženství, zdůraznění člověka a jeho pozemského života
• člověk se rodí svobodný, je to jeho vrozené právo

Humanismus

• literární a myšlenkový hnutí, které zdůrazňuje vše, co se týká člověka - člověk je středem veškerého dění - již ne Bůh
• klade důraz na sílu rozumu

Příčiny a předpoklady nástupu renesance

• zámořské objevy - přínos mimoevropských kulturních prvků, nabouraná autorita církve
• rozvoj měst a vzestup měšťanstva, které bylo nositelem pokrokových myšlenek
• rozvoj společenských věd
• vynález knihtisku - Johanes Gutenberg (1450), větší šíření vzdělanosti
• prvotisky - inkunábule - první knihy, které byly vytištěny z knihtisku

Významné osobnosti renesančního umění

Leonardo da Vinci (1452-1519)

všestranný umělec - malíř, sochař, vynálezce, spisovatel

Michelangelo Buonarotti (1475-1564)

malíř a sochař

Renesanční literatura v Itálii

Francesco Petrarca (1304-1374)

• narozen ve Florencii a později byl ze svého rodného města vypovězen
• je doložena jeho bohatá korespondence s Karlem IV.
• jeho uměleckou inspirací byl šlechtična Laura

Zpěvník / Canzoniere (1327-1370)

• stěžejní básnické dílo rané italské renesance
• jedná se o soubor lyrických básní, obsahuje 366 básní - 317 sonetů, 29 kancón, 9 sestin, 7 balad a 4 madrigaly, žánrově vycházejících ze středověké trubadúrské lyriky
• balady vznikly z italských lidových písní
• básně jsou psány hovorovou toskánštinou s prvky klasické latiny a podbarvené florentským nářečím a částečně i provensálštinou
• 24 básní je národnostně oslavných, náboženských a politických, ostatní jsou milostné a soustřeďují se kolem jediného tématu - umělcovy nenaplněné lásky k doně Lauře

Giovanni Boccaccio (1314-1375)

• všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy

Dekameron (1348-1353)

• soubor sta novel, převážně s erotickým zaměřením
• příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dnů, odtud také název díla
• své zážitky vypráví deset mladých lidí - 7 žen a 3 muži, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348
• autor byl v době vydání díla zatracován, z důvodu erotického motivu jednotlivých novel

Dante Alighieri (1265-1321)

pocházel z Florencie, ze šlechtické rodiny

v mládí studoval antickou a staroitalskou poezii

jeho láska - Beatrice, která ale v mladém věku zemřela, autor promítl do svého díla

Božská komedie

• lyrika, rozsáhlá básnická skladba, která je rozdělena do sta zpěvů, do tří částí:
• Peklo - 33 zpěvů
• Očistec - 33 zpěvů
• Ráj - 33 zpěvů
• hrdinou básně je samotný básník, který zabloudí v lese - hříšný svět, a poté ho pronásledují tři šelmy, která symbolizují smyslnost, lakotu a pýchu
• jeho milá, mrtvá Beatrice mu sešle průvodce Vergilia - antický básník, společně prochází devíti kruhy pekla, zde se setkávají se skutečnými osobami, které lidstvu škodili, například císař Nero
• Vergilius provází básníka i Očistcem, doprovodí ho až k bráně Ráje, kde se setká s Beatrice - Vergilius do Ráje nemůže, protože žil v době předkřesťanské a je bezvěrec
• zde se básník setkává s lidmi, kteří pro lidský svět udělali dobré skutky a přinesli novátorské nápady

Renesanční literatura ve Francii

Francois Villion (1431-1463)

• patří mezi nejznámější francouzské básníky středověku
• narodil se jako Francois de Montcorbier v Paříži - konec 100 leté války anglická okupace Paříže a před několika týdny byla upálena Jana z Arku
• jeho výchova - kanovník (příslušník církve) Guillaume de Villion, od kterého přijal příjmení
• vystudoval na Sorbonně teologii, dal ale přednost svobodě, bouřlivému životu a toulkám
• několikrát byl vězněn za rvačky a krádeže - vlivní přátelé, mezi nimi byl například i samotný francouzský král, se postarali o to, aby se nakonec dostal na svobodu
• za zabití byl odsouzen k trestu smrti, ten mu byl však změněn na 10 let ve vyhnanství z Paříže
• jeho dílo zachycuje dobu, kdy se hroutí středověký svět a zároveň se zde objevují myšlenky, které jsou typické pro následující epochu
• po autorově propuštění z vězení roku 1463 o něm nejsou žádné zprávy
• ve svých dílech čerpal z bouřlivého života, který vedl

• jeho mimořádné básnické dílo je stále živé díky neobyčejné upřímnosti, spontánnosti, impulzivnosti a sebekritice, která byla autorovi vlastní
• originální forma francouzské (villonské) balady
• typicky středověká je však autorova zbožnost a vědomí pomíjivosti lidského života
• jeho dílo se skládá ze čtyř částí:
• první je Odkaz neboli Malý testament
• 40 osmiveršových strof, ve stylu dobových básnických skladeb - loučení
• druhá je Závěť neboli Velký testament
• 172 osmiveršových strof - vloženi 16 balad, 2 písně, 3 rondeux (starofrancouzská lyrická forma, na konci strofy se opakuje začátek, první verš nebo jeho část)
• třetí oblastí je 17 samostatných básní, nejsou zařazeny do žádné sbírky
• čtvrtou část tvoří 8 balad, které básník napsal v hantýrce zlodějů neboli v argotu

Odkaz / Malý testament (1456)

• satirické rozloučení se světem
• obsahuje 40 osmiveršových strof, označených čísly
• autor vyjadřuje komické přání a odkazy přátelům a nepřátelům
• využívá zde klasické středověké motivy, všemocnost smrti a pomíjivost lidského života
• středověká témata jako jsou myšlenky mystika a askeze, se však mění ve snahu člověka pochopit sebe i okolní svět
• autor umí krutost a provokaci spojit s hlubokou náboženskou vírou, smyslové opojení životem propojit s motivy zoufalství a melancholie
• originální je jednoduchost svých pocitů a realismus při líčení událostí

Závěť / Velký testament (1461)

• autor zde líčí pomíjivost lidského života, strach ze smrti a nespravedlivosti
• obsahuje provokaci, ale i znechucení okolním světem
• ve verších (blízko popěvku) - prostředí pařížských hospod a paláců
• autor seznamuje čtenáře s pocity společenského vyvrhele, parodicky mísí vysoký a nízký styl
• obsahuje 2 023 veršů, některé z veršů mají formu francouzské (villonské) balady - vyvinula se ve středověku lyrice a skládá se ze třech dalších strof (každá z nich má sedm až dvanáct veršů) a z dozpěvu o polovičním rozsahu
• poslední verš každé strofy se opakuje jako refrén, většina básní má tradiční středověkou osmislabičnou formu verše

Francois Rabelais (1494-1553)

• narodil se ve staré šlechtické rodině
• studoval u benediktýnů - františkánů, roku 1511 byl vysvěcen na kněze
• francouzský humanista, lékař a renesanční prozaik, překladatel (latina a řečtina), botanik, stavitel, právník a autor pětidílného satirického románu Gargantua a Pantagruel - největší renesanční výpravná próza
• klášter v La Baunette brzy opustil - studoval medicínu, roku 1532 se stal lékařem v Lyonu

Gargantua a Pantagruel

• pětidílný románový cyklus, autor zde líčí příběhy dvou obrů, otce a syna i jejich přátel
• příběhy, díly jsou takto řazeny - od osudů Gargantuy, k osudům a cestám syna Pantagruela a jeho přátel
• psaná parodie na rytířské romány a satira na středověkou církev a společnost
• autor propaguje potřebu užívání vlastního rozumu a logiky
• vyskytují se zde vulgarismy, archaismy, neologismy a přísloví
• autor se nevyhýbá i slovním příčkám, dlouhým charakteristikám a velkému množství přívlastků

Pierre de Ronsard (1524-1585)

• jeden z největších francouzských básníků, svou generací byl nazýván princem básníků
• od mládí pracoval v královských službách, ale jeho slibná kariéra diplomata byla přerušena nevyléčitelnou částečnou ztrátou sluchu
• proto se rozhodl dále studovat a psát verše
• jeho tvorba byla velmi oblíbená, oceňoval ho i král Karel IX., který mu také propůjčil místnost ve svém paláci a vypůjčil opatství
• vše se změnilo s nástupem Jindřicha III., který mu nebyl nakloněn
• po ztrátě přátel se stranil společnosti - unavený a nemocný, a svůj čas věnoval přípravě souhrnného vydání svých děl

Lásky

• sbírka básní, obsahuje přes 400 formálně dokonalých sonetů, ód, poem, elegií a rozprav o lásce - věnováno jeho láskám:
• Kasandře Salvialiové - patnáctiletá dcera florentského bankéře
• Marii Dupinové - venkovanka, patří jí citlivější a smyslnější verše, předčasná smrt
• Heleně de Surgeres - dvorní dáma Kateřiny Medicejské
• poslední část, obsahuje melancholické verše stárnoucího básníka, představuje vrchol autorovy milostné poezie

Michel de Montaigne (1533-1592)

• francouzský myslitel a humanista
• své uvažování a psaní učinil sebe sama - předmětem světa
• bývá považován za zakladatele literárního žánru - eseje
• byl synem bohatého šlechtice, který velmi dbal na synovu výchovu
• po prvních třech letech strávených na venkově byl vzděláván na zámku své rodiny pouze latinsky, francouzsky se naučil až v šesti letech
• vystudoval filozofii v Bordeaux a práva v Toulouse, poté se stal radním v Perieue a v Bordeaux
• po roce 1570 se vzdal funkce soudce a začal se věnovat literární tvorbě
• zajištěný výhodným sňatkem se stáhl do ústraní, ale veřejných činností se nevyhýbal
• v letech 1580-1581 podnikl cestu po evropských lázních a městech

Eseje

• soubor volně psaných a kompozičně neuspořádaných úvah, kde autor hledal smysl života na rozdíl od středověkých myslitelů v sobě samém, v přirozenosti člověka
• autor píše o různých tématech - přátelství, výchova, společnost
• vždy klade důraz na rozum, jeho eseje jsou považovány za počátek psychologismu
• dílo je kritikou renesančního myšlení - autor je skeptický vůči lidské povaze a schopnostem
• dílo bylo zakázáno a autor byl dán do klatby

Renesanční literatura ve Španělsku

Miguel de Cervantes y Saavedra (1547-1616)

• španělský básník, spisovatel a voják
• pocházel z rodiny zchudlého šlechtice
• v mládí ztratil v bitvě proti Turkům u Lepanta (1571) levou ruku
• strávil pět let v zajetí v Alžíru, kam byl odvlečen piráty
• své bohaté lidské i umělecké zkušenosti bohatě uplatňoval ve svých dílech

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (1605)

• román, ve které je hlavní hrdina chudý venkovský šlechtic - moudrý blázen, který se pokouší obnovit slávu a cti potulného rytířstva
• ze svých výprav se však vrací zesměšněn
• kontrast mezi světem Quijotových představ a realitou je zde zčásti vyjádřen pomocí postavy prostého sedláka Sancha Panzy, který rytíře doprovází coby jeho zbrojnoš
• dílo vzniklo jako parodie na renesanční rytířské romány

Lope de Vega (1562-1635)

• španělský dramatik, básník a prozaik
• studoval teologii a filozofii
• je mu připisováno přibližně 2 000 her, z nichž se 425 dochovalo
• mezi nejlepší se řadí zejména jeho historická dramata, která mají složité zápletky a rušný děj, s častým motive cti

Ovčí pramen / Fuente Ovejuna (1619)

• třítaktová veršovaná divadelní hra s prvky jak tragickými, tak komickými - tzv. španělská komedie
• dílo dostalo název podle svobodné vesnice, která se vzbouří protože komtur Goméz, představitel rytířského řádu, neuznává svobodná práva vesničanů, pronásleduje její obyvatele a znásilňuje ženy sedláků - proto je později zabit
• král vyšle do vsi soudce dona Rodriga, aby vraha potrestal
• obyvatele se však na soud připraví a na otázku, kdo je vrahem, zazní společná odpověď - My, Fuente Ovejuna!
• jednota vesničanů tak nakonec zmaří vykonání trestu
• autor zde vyzdvihuje kolektivitu, čest a morálku vesničanů, zdůrazňuje právo na lidskou důstojnost

Renesanční literatura v Anglii

Geoffrey Chaucer (1340-1400)

• anglický politi, překladatel a básník
• narozeno v Londýně
• roku 1367 získal místo vládního úředníka, díky tomu často pobýval v cizině a naučil se francouzsky a italsky
• pracoval jako celník v londýnském přístavu a později jako správce královského majetku

Canterburské povídky (1386-1400)

• cyklus veršovaných příběhů
• vypravěči povídek jsou poutníci, kteří jsou do Canterbury k hrobu sv. Thomase Becketta
• líčí zábavné, poučné i tragické příhody, které se odehrávají v různých dobách
• setkávají se zde lidé z různých společenských vrstev, nejčastěji je zastoupena postava měšťana
• 29 poutníku se domluví, že každý z nich bude vyprávět 4 příběhy, dílo však zůstalo nedokončené, obsahuje tedy jen 23 příběhů
• desetislabičné jambo - dvouslabičná básnická stopa, se sdruženým rýmem a 7 až 8 veršovanými strofami

William Shakespeare (1564-1616)

• anglický básník, dramatik a herec
• tvůrce komedií, tragédii a historických her - přibližně čtyřicet her
• narodil se ve městě Stratford nad Avonou, později vystudoval gymnázium
• přidal se ke kočovné divadelní společnost, zpočátku sám působil jako herec, později začal sám psát
• od roku 1599 byl spoluzakladatelem divadla Globe v Londýně

jeho dílo lze rozdělit do třech období:

• tvořil především komedie - Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Veselé písničky windsorské (do roku 1600)
• hry inspirované antickými a anglickými dějinami - král Jindřich IV., Richard III., Gaius Julius Caesar
• první tragédie - Romeo a Julie (období mezi lety 1601-1608)
• tvořil převážně tragédie - Hamlet, Othello, Král Lear, Macbeth
  
• tvořil tragikomedie a romance s pohádkovými náměty - Zimní pohádka, Bouře (období po roce 1608)
• básnická tvorba
• ve svých hrách porušoval klasickou jednotu místa, času a děje
• líčí kladné i záporné vlastnosti svých hrdinů, mísí tragické a komické prvky

Romeo a Julie (1595)

• tragédie, děj se odehrává v italském městě Verona, kde žijí dva znepřátelené rody - Kapuleti a Montekové
• Romeo Montek potká na plese nejmladší dceru Kapuletů Julii
• oba se do sebe zamilují a druhý den se nechají tajně oddat
• Juliin bratranec Tybalt zabije Romeova přítele Marcucia, Romeo následně zabije Tybalta a za to je vyhoštěn z města
• rodiče nutí Julii, aby si vzala hraběte Parise
• aby se tomuto sňatku vyhnula, vypije nápoj, který způsobí zdánlivou smrt
• když se Romeo vrátí do Verony, objeví Julii a je přesvědčen o tom, že skutečně zemřela - proto se sám otráví, poté se Julie probudí a zděšená ze smrti svého milého spáchá sebevraždu Romeovou dýkou
• teprve po této tragédii se oba znesvářené rody konečně usmíří

Hamlet, králevic dánský (1602)

• tragédie, která se odehrává na dánském hradě Elsinor
• Hamletův strýc Claudius zabil dánského krále - Hamletova otce a vzal si za ženu jeho královnu, tím se sám stal králem
• Hamletovi se zjeví duch otce a řekne mu pravdu o své smrti
• poté Hamlet začne předstírat šílenství a společně s herci kočovné společnosti zinscenuje hru, která líčí otcovu vraždu
• při rozhovoru s matkou Hamlet zjistí, že je někdo poslouchá za závěsem a dotyčného zabije v domnění, že to je Claudius - byl to však Polonius, otec Hamletovy milé Ofélie
• král Claudius posílá Hamleta do Anglie s příkazem, aby byl popraven - to však Hamlet včas odhalí a vrátí se do Dánska, kde nachází mrtvou Ofélii, která se ze zoufalství nad vraždou otce utopila
• smrt otce chce pomstít Oféliin bratr Laertus a spolčí se proto s Claudiem - ten připraví Laertovi otrávený meč, kterým má hlavního hrdinu bodnout v souboji
• Hamlet Laerta v souboji zabije, ale sám je při tom zraněn - umírá, ale stihne zabít Claudia a Hamletova matka poté vypije jed

Othello (1605)

• tragédie, ve které se černoch Othello ožení s dcerou senátora Brabanzia Desdemonou a odejde s ní na Kypr
• jeho pobočník Jago se mu snaží namluvit, že mu je manželka nevěrná s náměstkem Cassiem
• sám podezírá svou ženu Emilii z nevěry s Othellem
• Jago vymýšlí lži, podstrkuje falešné důkazy, až mu Othello uvěří a začne chorobně žárlit
• Jagovi pomáhá jeho přítel Roderigo, který Desdemonu tajně miluje
• pokusí se Cassia zabít, ale je zraněn a Jago ho ve strachu z prozrazení zabije
• Othello, který je přesvědčen, že je mu Desdemona nevěrná, ji v zoufalství uškrtí v posteli
• poté přichází Emilie a řekne Othellovi a všem přihlížejícím celou pravdu - Jago ji zabije a snaží se utéct, trestu však neunikne
• Othello poraní Jaga a nakonec spáchá sebevraždu