Literatura doby krále Karla IV.

Literatura doby Karla IV.

neznámý autor
klíčové dílo české hagiografické literatury, vypráví o životě světce, z druhé poloviny 14. století
obsahuje 3 500 veršů, inspirován latinským překladem
dílo je psáno osmislabičným veršem
námět díla je exotický
žila ve 4. století na území dnešního Řecka
vypráví se o krásné, pohanské a učené princezně Kateřině Alexandrijské, která se ve snu zamilovala do Ježíše Krista, proto poté přijala křest
pohrdla poté rukou císaře Maxencia, zasnoubila se Kristu, získala pohanské učence, zemřela jako mučednice
její mučení a smrt údajně provázely zázraky, byla vpletena do kola

neznámý autor
významné dílo duchovní veršované epiky
hagiografické dílo
pochází z druhé poloviny 14. století
vlastenecky zaměřená veršovaná legenda o 1 080 verších je zpracována kronikářským způsobem
popisuje období od narození Prokopa až po jeho smrt
zdůrazňuje jeho slovanské vzdělání, v popředí stojí jeho snahy o zachování Sázavského kláštera pro slovanské mnichy
oživení prokopské legendy bylo iniciováno Karlem IV. a jeho propagací slovanství
legenda vyznívá jako obrana češství před německým vlivem, němečtí mniši jsou v díle označováni jako ďáblovi posli
jazyk díla je spíše strohý, prostý a věcný

staročeská skladba má formu sporu milence s personifikovaným Neštěstím, milenec ho obviňuje z toho, že zavinilo nevěru jeho milé
spor má posloužit jako podklad k filozofickým úvahám o svobodě lidského jednání, o smyslu lidského života a lidského osudu
spor nakonec rozsoudí Bůh a ze sporu vychází jako vítěz Neštěstí, neboť je ho potřeba k tomu, aby si lidé uvědomili. co je jeho protikladem

sedm drobných satir
autor v nich kritizuje nedostatky městské společnosti, odsuzuje nepoctivost a nesvědomitost některých řemeslníků a úplatnost členů rady města

obsahuje 1 196 veršů
veršována kázání, ve kterých autor kárá lidi za hříchy proti jednotlivým přikázáním
dílo je zaměřeno především proti šlechtě a klášterům

veršovaná skladba, forma zvířecí alegorie, obsahuje 2 126 veršů - osmislabičný verš a sdružený rým
král zvířat (lev) pozval zvířata, aby mu poradila, jak má vládnout
tímto lvem je míněn český král Václav IV.
zobrazení ideálu středověkého panovníka a státu
autor chtěl vyjádřit zájmy české šlechty a vysokých církevních představitelů a zároveň nesouhlas s vládou krále Václava IV.

systém vzdělávání byl v rukou duchovenstva, kněží
klášterní a farní školy
farnost je oblast, kde farář působil (například obec)
na školách se učilo trivium - číst, psát, počítat
měšťanské školy, dále univerzita (Sorbonna, Oxford)
založení Pražské (Karlovy) univerzity v roce 1348
rektor, děkan, čtyři fakulty, artistická fakulta (na dva roky)
bakalář: sedmero svobodných umění, gramatika, rétorika, dialektika - základy filozofie, aritmetika, muzika, geometrie a astronomie
magistr: právnická, lékařská a teologická (bohoslovecká) fakulta

toto drama vzniklo zřejmě v žákovském prostředí, není znám jeho autor
dílo je zachováno ve zlomcích, celkem obsahuje 431 veršů
fraška je psaná hovorovým jazykem a obsahuje vulgarismy
je určena pro předávání lidovému publiku
autor použil motiv tří Marií, které chtěly balzamovat Kristovo tělo
celý děj se však odvíjí kolem nabízení mastí na středověkém trhu a přitom jsou zesměšňovaný praktiky prodavačů, kteří se vydávají za lékaře
následuje zázračné oživení židovského chlapce Isaaca, parodie na Kristovo zmrtvýchvstání

Karel IV.

latinsky psaná autobiografie panovníka
autor v ní zachytil zážitky z mládí, kdy žil v cizině, také počátky pobytu v Čechách do roku 1340
osobní zážitky se prolínají s Karlovým veřejným působením, značný prostor zabírají i náboženské a morální úvahy
události dalších let, do roku 1345, již zachytil jiný autor
autor psal svůj životopis, který je dodnes důležitým zdrojem informací o jeho životě a době
svému synovi Václavu IV. ukázal, jak se má panovník chovat a jak má správně jednat - text byl přeložen do češtiny ještě ve 14. století

tento epos je nejznámějším staročeským dílem rytířské epiky
námět díla není původní, byl zpracován již dříve snad ve všech evropských literaturách, k nám pronikl z němčiny
obsahuje téměř 9 000 veršů
dílo vypravuje o osudové noci lásky anglického rytíře Tristama a irské princezny Izaldy, která je nadaná uměním léčit
jejich láskou přetrvala i po době působení kouzelného nápoje a jak byla silnější, něž cokoliv jiného
příběh začíná, když se starý král Marek z Cornwalu má oženit, a posílá proto svého synovce a rytíře Tristama, aby mu přivezl nevěstu, kterou pozná podle jejího zlatého vlasu
kouzelný nápoj, který byl připraven Izaldinou matkou pro Izaldu a Marka, však omylem cestou vypijí Tristam a Izalda
krále Marka oba podvádějí, když je poté Tristam smrtelně zraněn, přichází příliš pozdě, aby ho mohla Izalda uzdravit, později i ona umírá zoufalstvím

prozaická kronika zpracovává románovou formou antickou látku, která je známa z díla Tristam a Izalda, obsahuje 35 kapitol
dílo vypráví o trojské válce a o jejich hrdinech
velká pozornost je v celé knize věnovaná hlavním postavám: Hektorovi, syn trojského krále Priana, Achilleovi, řecký hrdina
oproti Homérově Iliadě zde děj začíná již před dobýváním Troje
vypráví se zde o králi Peleovi a jeho synovci Iasonovi, který se vydal se svou družinou na ostrov Kolchis, aby získal rouno ze zlatého berana
jejich postupné vyhnání spustilo řadu dalších událostí, které vedly k dlouholetému obléhání města
příběh o Paridovi a Heleně je zachován jen velmi stručně
velkou část této kroniky tvoří popisy jednotlivých bojů
Troja není vylíčena jako starověké město, ale je v duchu tehdejších aktualizací popisována jako město středověké
způsob jeho dobytí lstí je zachován
tato kronika dobytím Troje nekončí, ale sleduje osudy hrdinů dále
je zde popsán návrat krále Agamemnona, jeho zavraždění a následná pomsta, návrat Achillova syna i zavraždění ithackého krále Odyssea
v závěru dílu jsou přepsány nápisy nad Hektorovým a Achillovým hrobem a je do něj vložen středověké zamyšlení nad pomíjivostí tohoto světa