Národní obrození v Českých zemích
Příčiny úpadku češtiny
- v době pobělohorské se český jazyk a kultura dostali do fáze úpadku vlivem rekatolizace a silné germanizace
- byla tedy potřeba jazyk a literaturu nově rekonstruovat, aby nedošlo k jejich zániku
Společensko-historické předpoklady nástupu NO
- 18. století - feudalismus se postupně přežíval a nastupují tržní vztahy - kapitalismus
- vliv osvícenských myšlenek ze západní Evropy, především z Francie
- osvícenské myšlenky u nás prosazovali Marie Terezie a Josef II. pomocí jejich reforem:
- rok 1774 - zavedení povinné školní docházky
- rok 1781 - Toleranční patent, Dekret o zrušení nevolnictví, zrušen Jezuitský řád
- důsledkem je příliv českého obyvatelstva do poněmčených měst
- rok 1627 - vydáno Obnovené zřízení zemské - jediné povolené náboženství bylo katolictví, úředním jazykem se stala němčina
Dějepisectví a jazykověda
- rok 1774 - Soukromá společnost nauk
- rok 1790 - Královská česká společnost nauk

Martin Gelasius Dobner
Martin Gelasius Dobner (1719-1790)
- piaristický kněz, historik a jazykovědec
- kriticky zhodnotil Kroniku českou Václava Hájka z Libočan - tím odhalil spoustu autorových historických omylů

František Martin Pelcl
František Martin Pelcl (1734-1801)
- první profesor českého jazyka na univerzitě
- psal jazykové obrany - snaha o vytvoření pevných jazykových pravidel

Josef Dobrovský
Josef Dobrovský (1753-1829)
- narozen v Ďarmotech v Uhrách
- český jazykovědec a historik
- organizátor vědeckého a kulturního života
- studoval filozofii a teologii na pražské univerzitě
- působil jako vychovatel v rodině hraběte Nostice
- studoval staročeské literární památky
Dějiny české řeči a literatury (1792)
- dílo napsané německy
- autor popsal vývoj české literatury a jazyka od jejich počátků
- za vrchol vývoje spisovné češtiny považoval tzv. dobu veleslavínskou - zlatý věk českého písemnictví, poté dochází k úpadku české řeči
- odhalil bohatství českého písemnictví
Zevrubná mluvnice jazyka českého (1809)
- autor vycházel z veleslavínské češtiny a snažil se sestavit novou normu tehdy rozkolísaného jazyka
- kniha se stala na dlouhou dobu hlavní kodifikační příručkou a učebnicí češtiny
Česká prozódie (1795)
- autor popisuje vývoj české prozódie - způsob veršování
- doporučil používání přízvučného verše
Základy jazyka staroslověnského (1822)
- tímto dílem autor položil základy české slavistiky - nauka o slovanské kultuře a slovanských jazycích
- věnuje se zde prvnímu spisovnému slovanskému jazyku
I. fáze národního obrození - obranná fáze
Dramatická tvorba
- Češi neměli na konci 18. století divadlo, kde by se hrálo výhradně česky
- od roku 1738 existovalo v Praze Divadlo v Kotcích, kde byla roku 1771 uvedena první česká hra Kníže Honzík
- od roku 1783 bylo otevřeno Stavovské divadlo, kde se občas hrály i české hry
- Bouda (1786-1789) - dřevěná divadelní budova, kde se hrálo výhradně česky

Václav Thám
Václav Thám (1765-1816)
- dramatik, herec, básník, novinář a dramaturg v divadelní budova Bouda
Básně v řeči vázané
- autor zde zpracoval ukázky starší české poezie
Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera
- divadelní hra na historický námět
Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy
- divadelní hra na historický námět
Osvětová literatura
- byla vydávána díla starších autorů
- propagace osvícenských myšlenek
- knížky lidového čtení - pokleslá literatura
- vydávané cestopisy

Václav Matěj Kramerius
Václav Matěj Kramerius (1753-1808)
- novinář, překladatel a vydavatel
- rok 1789 - Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny - řídil je 18 let až do své smrti, osvětová činnost
- rok 1791 - založil nakladatelství Česká expedice - texty určené především pro lidové čtenáře - mravoučné povídky, knížky lidového čtení, cestopisy, rytířské příběhy
Poezie

Antonín Jaroslav Puchmajer
Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820)
- jazykovědec, překladatel a básník
- stál v čele básnické skupiny, která se prezentovala vydáním několika básnických almanachů - Sebrání básní a zpěvů
RKZ
Rukopis královédvorský (1817)
- nalezen roku 1817 Václavem Hankou ve věži kostela svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové
- dobu vzniku se hlásil do 13. století - pravděpodobně fragment rozsáhlejšího textu
- obsahoval 6 epických básní - hrdinská epika, 2 básně lyricko-epické a 6 lyrických básní - milostná tématika
Rukopis zelenohorský (1818)
- nalezen v Zelené Hoře u Nepomuku v jihozápadních Čechách
- anonymně zaslán ke zkoumání
- dobou vzniku se hlásil do 9. až 10. století
- obsahoval básnickou skladbu Libušin soud, pojednávající o staročeském sněmu kmetů a vladyků, na němž se soudí spor o dědictví mezi dvěma bratry
Následné události
- již po jejich nálezu se objevili pochybovači, jiní vlastenci zase přísahali na jejich pravost
- jejich objevení znamenalo senzaci a údajný doklad toho, že Češi mají také starobylé literární památky, stejně jako okolní národy
- po celé 19. století se vedly tzv. rukopisné spory, které ukončil až přísně vědecký rozbor v 90. letech 19. století provedený T. G. Masarykem a jeho spolupracovníky, který potvrdil to, že se jedná o literární podvrhy
- údajné autorství rukopisů je připisováno Václavu Hankovi a Josefu Lindovi
- nicméně RKZ měli vliv na své současníky i další umělecké generace
II. fáze národního obrození - ofenzivní fáze
- První polovina 19. století - vládne císař František I. (1792-1835) a na vládě se taktéž významnou měrou podílel kancléř Klemens von Metternich
- Metternichovský režim vládl přísnou cenzurou a společenský život byl pod neustálou kontrolou tajné policie, i přesto však v Čechách roste národní hnutí
- do literatury vstoupila tzv. II. generace NO v čele s Josefem Jungmannem - tato generace se snaží o pozvednutí jazyka a vytvoření vědy v českém jazyce

Josef Jungmann
Josef Jungmann (1773-1847)
- jazykovědec, literární historik, překladatel a básník
- studia filozofie a práv na pražské univerzitě
- stal se profesorem na gymnáziu v Litoměřicích a později v Praze
Rozmlouvání o jazyku českém (1806)
- stať, ve které autor zformuloval své pojetí českého jazyka a jeho význam pro národní kultura
Slovník česko-německý (1834-1839)
- pětidílný slovník
- první dílo, které zpracovalo veškerou slovní zásobu
- autor čerpal ze starší české literatury, z lidového jazyka a nářečí, ze slovanských jazyků - autor také tvoří nová slova v souladu s povahou jazyka
Historie literatury české (1825)
- součástí této knihy o historii vší literatury je i knihopis - soupis všech tehdy známých literárních památek
Slovesnost aneb Sbírka překladů s krátkým pojednáním o slohu (1820)
- kniha sloužila jako učebnice literatury a slohu pro gymnázia - zároveň čítanka s ukázkami starší české literatury
Autorova překladatelská činnost
- John Milton - Ztracený ráj
- François René de Chateaubriand - Atala
- Johann Wolfgang von Goethe - Heřman a Dorota
Myšlenka slovanské vzájemnosti ve vědě a v poezii
- v průběhu II. fáze NO dochází k národní i politické emancipaci českého národa
- někteří buditelé si začali uvědomovat, že je český národ součástí širšího slovanského kulturně-historického společenství a začali soudržnost slovanských národů více podporovat svými literárními díly - především v poezii a naučné literatuře

Jan Kollár
Jan Kollár (1793-1852)
- narozen v Mošovcích - Slovensko
- básník, jazykovědec, sběratel a vydavatel ústní lidové slovesnosti
- studoval v Jeně, kde se seznámil se svou celoživotní láskou Wilhelmou Schmidtovou
- později působil jako kněz a kazatel v Pešti
- od roku 1849 byl profesorem slavistiky ve Vídni
Slávy dcera (1824)
- lyricko-epická básnická skladba, která vyjadřuje víru ve Slovanstvo a jeho budoucnost
- hlavní postavou díla je Mína - dcera bohyně Slávy, kterou pro Slovany stvořil Mílek - bůh lásky
- autor Mínu opěvuje jako slovanský symbol - inspirací byla jeho láska Wilhelmina, v její postavě se tak skloubí láska k vlasti i láska k ženě
- celá skladba je rozdělena do pěti zpěvů - Sála, Labe, Rén, Dunaj, Vltava - pojmenováno podle řek, které protékají slovanskými kraji
- lyrický subjekt doprovází hlavního hrdinu místním prostředím
- později byly přidány ještě Léthé - slovanské nebe a slovanské peklo - Acheron
O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (1836)
- autor vědecky naznačil program sbližování slovanských národů

František Ladislav Čelakovský
František Ladislav Čelakovský (1799-1852)
- narozen ve Strakonicích
- jazykovědec, básník, kritik, publicista, překladatel, sběratel a vydavatel lidových písní
- od roku 1833 redaktorem Pražských novin
- od roku 1835 profesorem českého jazyka a literatury na pražské univerzitě
- od roku 1842 profesorem slavistiky ve Vratislavi a později v Praze
- vydával sbírky lidové poezie
Slovanské národní písně - 3 díly
Moudrosloví národu slovanského v příslovích
- nejpodstatnější část jeho tvorby tvoří tzv. ohlasová poezie - básně, které jsou inspirovány lidovou tvorbou
Ohlas písní ruských (1829)
- autor se zde snažil napodobit ruskou lidovou epiku - čerpal náměty z tzv. Bylin
- v básních vystupují ruští bohatýři - Ilja Murovec, Ilja Volžanin
- autor se zde stává anonymním lidovým pěvcem
Ohlas písní českých (1839)
- básně mají převážně lyrický charakter - básně rozpravné, elegické, žertovné i satirické
- autorova snaha přiblížit se mentalitě českého čtenáře

František Palacký
František Palacký (1798-1876)
- narozen v Hodslavicích
- významný historik, politik a spisovatel
- organizátor kulturního a společenského života
- průkopník moderní české historiografie založené na studiu archivních pramenů
- prosazoval zásady spravedlnosti a svobody - snažil se o modernizaci monarchii
- zpřístupnil a uspořádal archivy vydával historické knihy a časopisy
- pocházel z rodiny protestantů - připravil se na dráhu duchovního misionáře, po přečtení díla Rozmlouvání o jazyku českém (1806) a vlivem přátelství s Pavlem Josefem Šafaříkem se začal věnovat české historii, literatuře a jazyku
- později se živil jako vychovatel a učitel, provdal se za bohatou nevěstu
- inicioval založení Sboru pro řízení českého národního divadla, založení Matice české, modernizaci Národního muzea
- pořádal politické přednášky pro české šlechtice, byl politicky činný - mezi lety 1848-1849 byl policejně sledován
- roku 1860 inicioval založení politických novin - Času a Národních listů
- chtěl, aby si Čechové uvědomili, že byly významným evropským národem - obnovení, usiloval o poznání pravdy, o praktikování myšlenek svobody a demokracie
- byl ovlivněn antickým dílem
Moudrost
- báseň, ve které autor vyzdvihuje velikost Jana Husa
Na horu Radhošť
- báseň, ve které autor vyjadřoval svůj vztah k domovu
Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie
- spis vypracovaný s Pavlem Josefem Šafaříkem, avšak anonymně vydaný
- v díle našlo využití časomíra
Historická a politická díla
- vydával písemné prameny k dějinám husitské revoluce
- studium pramenů listin a dokumentů z archivů nejen domácích - překonal své předchůdce, ukázal směr dalšímu bádání
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě (1836-1876)
- významné historické, politické a literární dílo - určeno širokému publiku
- v minulosti byl přítomný demokratismus, tvořivost a boj za práva
- autor stojí za nutností pochopení minulosti k pochopení naší současnosti
- příběh českých dějin v autorově pojetí směřoval k uskutečnění ideálu demokratičnosti
- monitorováno období přibližně od roku 935 až rok 1526, smrt svatého Václava - vznik českého státu - 10. století, nástup Habsburků na český trůn v roce 1526

Pavel Josef Šafařík
Pavel Josef Šafařík (1795-1861)
- spisovatel, literární historik, vědec, jazykovědec a archeolog
- přední obrozenec a jazykový reformátor, politicky činný
- syna kazatele - studoval filozofii, politiku, právo a teologii
- období 1819-1825 - ředitelem gymnázia v Srbsku
- pracoval jako redaktor Časopisu českého muzea, vydával časopisy Světozor
- věnoval se překladům z různých jazyků, spal také vlastní básně, překládal antické klasiky a německé osvícenství - Schiller
- roku 1842 inicioval jednu z pravopisných reforem
- navazoval na Josefa Dobrovského, věnoval se rozvoji slavistických vědních oborů
- největší význam má jeho dílo vědecké
Tatranská múza s lýrou slovanskou
- sbírka, ve které autor využil časomíru a napodoboval zde antické vzory, slovanské motivy
Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie
- spis vypracovaný s Pavlem Josefem Šafaříkem, avšak anonymně vydaný
- autor se teoreticky zabýval použitím časomíry
Dějiny slovanské jazyka a literatury podle všech nářečí
- autor poprvé zasadil historii české literatury a jazyku do kontextu kultur ostatních slovanských národů
- usiloval také o zdůraznění jazykové a kulturní příbuznosti slovanských národů
Slovanské starožitnosti
- základní slavistická učebnice ve všech slovanských jazycích
- Slované jsou staří obyvatelé Evropy, indoevropská jazyková skupina - silný politický význam
O původu vlasti hlaholice
- autor v tomto díle dokázal, že hlaholice, jako původní slovanské písmo, je starší než sama cyrilice