Příčiny úpadku češtiny

• v době pobělohorské se český jazyk a kultura dostali do fáze úpadku vlivem rekatolizace a silné germanizace
• byla tedy potřeba jazyk a literaturu nově rekonstruovat, aby nedošlo k jejich zániku

Společensko-historické předpoklady nástupu NO

• 18. století - feudalismus se postupně přežíval a nastupují tržní vztahy - kapitalismus
• vliv osvícenských myšlenek ze západní Evropy, především z Francie
• osvícenské myšlenky u nás prosazovali Marie Terezie a Josef II. pomocí jejich reforem:
• rok 1774 - zavedení povinné školní docházky
• rok 1781 - Toleranční patent, Dekret o zrušení nevolnictví, zrušen Jezuitský řád
• důsledkem je příliv českého obyvatelstva do poněmčených měst
• rok 1627 - vydáno Obnovené zřízení zemské - jediné povolené náboženství bylo katolictví, úředním jazykem se stala němčina

Dějepisectví a jazykověda

• rok 1774 - Soukromá společnost nauk
• rok 1790 - Královská česká společnost nauk

Martin Gelasius Dobner (1719-1790)

• piaristický kněz, historik a jazykovědec
• kriticky zhodnotil Kroniku českou Václava Hájka z Libočan - tím odhalil spoustu autorových historických omylů

František Martin Pelcl (1734-1801)

• první profesor českého jazyka na univerzitě
• psal jazykové obrany - snaha o vytvoření pevných jazykových pravidel

Josef Dobrovský (1753-1829)

• narozen v Ďarmotech v Uhrách
• český jazykovědec a historik
• organizátor vědeckého a kulturního života
• studoval filozofii a teologii na pražské univerzitě
• působil jako vychovatel v rodině hraběte Nostice
• studoval staročeské literární památky

Dějiny české řeči a literatury (1792)

• dílo napsané německy
• autor popsal vývoj české literatury a jazyka od jejich počátků
• za vrchol vývoje spisovné češtiny považoval tzv. dobu veleslavínskou - zlatý věk českého písemnictví, poté dochází k úpadku české řeči
• odhalil bohatství českého písemnictví

Zevrubná mluvnice jazyka českého (1809)

• autor vycházel z veleslavínské češtiny a snažil se sestavit novou normu tehdy rozkolísaného jazyka
• kniha se stala na dlouhou dobu hlavní kodifikační příručkou a učebnicí češtiny

Česká prozódie (1795)

• autor popisuje vývoj české prozódie - způsob veršování
• doporučil používání přízvučného verše

Základy jazyka staroslověnského (1822)

• tímto dílem autor položil základy české slavistiky - nauka o slovanské kultuře a slovanských jazycích
• věnuje se zde prvnímu spisovnému slovanskému jazyku

I. fáze národního obrození - obranná fáze

Dramatická tvorba

• Češi neměli na konci 18. století divadlo, kde by se hrálo výhradně česky
• od roku 1738 existovalo v Praze Divadlo v Kotcích, kde byla roku 1771 uvedena první česká hra Kníže Honzík
• od roku 1783 bylo otevřeno Stavovské divadlo, kde se občas hrály i české hry
• Bouda (1786-1789) - dřevěná divadelní budova, kde se hrálo výhradně česky

Václav Thám (1765-1816)

• dramatik, herec, básník, novinář a dramaturg v divadelní budova Bouda

Básně v řeči vázané

• autor zde zpracoval ukázky starší české poezie

Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera

• divadelní hra na historický námět

Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy

• divadelní hra na historický námět

Osvětová literatura

• byla vydávána díla starších autorů
• propagace osvícenských myšlenek
• knížky lidového čtení - pokleslá literatura
• vydávané cestopisy

Václav Matěj Kramerius (1753-1808)

• novinář, překladatel a vydavatel
• rok 1789 - Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny - řídil je 18 let až do své smrti, osvětová činnost
• rok 1791 - založil nakladatelství Česká expedice - texty určené především pro lidové čtenáře - mravoučné povídky, knížky lidového čtení, cestopisy, rytířské příběhy

Poezie

Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820)

• jazykovědec, překladatel a básník
• stál v čele básnické skupiny, která se prezentovala vydáním několika básnických almanachů - Sebrání básní a zpěvů

RKZ

Rukopis královédvorský (1817)

• nalezen roku 1817 Václavem Hankou ve věži kostela svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové
• dobu vzniku se hlásil do 13. století - pravděpodobně fragment rozsáhlejšího textu
• obsahoval 6 epických básní - hrdinská epika, 2 básně lyricko-epické a 6 lyrických básní - milostná tématika

Rukopis zelenohorský (1818)

• nalezen v Zelené Hoře u Nepomuku v jihozápadních Čechách
• anonymně zaslán ke zkoumání
• dobou vzniku se hlásil do 9. až 10. století
• obsahoval básnickou skladbu Libušin soud, pojednávající o staročeském sněmu kmetů a vladyků, na němž se soudí spor o dědictví mezi dvěma bratry

Následné události

• již po jejich nálezu se objevili pochybovači, jiní vlastenci zase přísahali na jejich pravost
• jejich objevení znamenalo senzaci a údajný doklad toho, že Češi mají také starobylé literární památky, stejně jako okolní národy
• po celé 19. století se vedly tzv. rukopisné spory, které ukončil až přísně vědecký rozbor v 90. letech 19. století provedený T. G. Masarykem a jeho spolupracovníky, který potvrdil to, že se jedná o literární podvrhy
• údajné autorství rukopisů je připisováno Václavu Hankovi a Josefu Lindovi
• nicméně RKZ měli vliv na své současníky i další umělecké generace

II. fáze národního obrození - ofenzivní fáze

• První polovina 19. století - vládne císař František I. (1792-1835) a na vládě se taktéž významnou měrou podílel kancléř Klemens von Metternich
• Metternichovský režim vládl přísnou cenzurou a společenský život byl pod neustálou kontrolou tajné policie, i přesto však v Čechách roste národní hnutí
• do literatury vstoupila tzv. II. generace NO v čele s Josefem Jungmannem - tato generace se snaží o pozvednutí jazyka a vytvoření vědy v českém jazyce

Josef Jungmann (1773-1847)

• jazykovědec, literární historik, překladatel a básník
• studia filozofie a práv na pražské univerzitě
• stal se profesorem na gymnáziu v Litoměřicích a později v Praze

Rozmlouvání o jazyku českém (1806)

• stať, ve které autor zformuloval své pojetí českého jazyka a jeho význam pro národní kultura

Slovník česko-německý (1834-1839)

• pětidílný slovník
• první dílo, které zpracovalo veškerou slovní zásobu
• autor čerpal ze starší české literatury, z lidového jazyka a nářečí, ze slovanských jazyků - autor také tvoří nová slova v souladu s povahou jazyka

Historie literatury české (1825)

• součástí této knihy o historii vší literatury je i knihopis - soupis všech tehdy známých literárních památek

Slovesnost aneb Sbírka překladů s krátkým pojednáním o slohu (1820)

• kniha sloužila jako učebnice literatury a slohu pro gymnázia - zároveň čítanka s ukázkami starší české literatury

Autorova překladatelská činnost

• John Milton - Ztracený ráj
• François René de Chateaubriand - Atala
• Johann Wolfgang von Goethe - Heřman a Dorota

Myšlenka slovanské vzájemnosti ve vědě a v poezii

• v průběhu II. fáze NO dochází k národní i politické emancipaci českého národa
• někteří buditelé si začali uvědomovat, že je český národ součástí širšího slovanského kulturně-historického společenství a začali soudržnost slovanských národů více podporovat svými literárními díly - především v poezii a naučné literatuře

Jan Kollár (1793-1852)

• narozen v Mošovcích - Slovensko
• básník, jazykovědec, sběratel a vydavatel ústní lidové slovesnosti
• studoval v Jeně, kde se seznámil se svou celoživotní láskou Wilhelmou Schmidtovou
• později působil jako kněz a kazatel v Pešti
• od roku 1849 byl profesorem slavistiky ve Vídni

Slávy dcera (1824)

• lyricko-epická básnická skladba, která vyjadřuje víru ve Slovanstvo a jeho budoucnost
• hlavní postavou díla je Mína - dcera bohyně Slávy, kterou pro Slovany stvořil Mílek - bůh lásky
• autor Mínu opěvuje jako slovanský symbol - inspirací byla jeho láska Wilhelmina, v její postavě se tak skloubí láska k vlasti i láska k ženě
• celá skladba je rozdělena do pěti zpěvů - Sála, Labe, Rén, Dunaj, Vltava - pojmenováno podle řek, které protékají slovanskými kraji
• lyrický subjekt doprovází hlavního hrdinu místním prostředím
• později byly přidány ještě Léthé - slovanské nebe a slovanské peklo - Acheron

O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (1836)

• autor vědecky naznačil program sbližování slovanských národů

František Ladislav Čelakovský (1799-1852)

• narozen ve Strakonicích
• jazykovědec, básník, kritik, publicista, překladatel, sběratel a vydavatel lidových písní
• od roku 1833 redaktorem Pražských novin
• od roku 1835 profesorem českého jazyka a literatury na pražské univerzitě
• od roku 1842 profesorem slavistiky ve Vratislavi a později v Praze
• vydával sbírky lidové poezie

Slovanské národní písně - 3 díly

Moudrosloví národu slovanského v příslovích

• nejpodstatnější část jeho tvorby tvoří tzv. ohlasová poezie - básně, které jsou inspirovány lidovou tvorbou

Ohlas písní ruských (1829)

• autor se zde snažil napodobit ruskou lidovou epiku - čerpal náměty z tzv. Bylin
• v básních vystupují ruští bohatýři - Ilja Murovec, Ilja Volžanin
• autor se zde stává anonymním lidovým pěvcem

Ohlas písní českých (1839)

• básně mají převážně lyrický charakter - básně rozpravné, elegické, žertovné i satirické
• autorova snaha přiblížit se mentalitě českého čtenáře

František Palacký (1798-1876)

• narozen v Hodslavicích
• významný historik, politik a spisovatel
• organizátor kulturního a společenského života
• průkopník moderní české historiografie založené na studiu archivních pramenů
• prosazoval zásady spravedlnosti a svobody - snažil se o modernizaci monarchii
• zpřístupnil a uspořádal archivy vydával historické knihy a časopisy
• pocházel z rodiny protestantů - připravil se na dráhu duchovního misionáře, po přečtení díla Rozmlouvání o jazyku českém (1806) a vlivem přátelství s Pavlem Josefem Šafaříkem se začal věnovat české historii, literatuře a jazyku
• později se živil jako vychovatel a učitel, provdal se za bohatou nevěstu
• inicioval založení Sboru pro řízení českého národního divadla, založení Matice české, modernizaci Národního muzea
• pořádal politické přednášky pro české šlechtice, byl politicky činný - mezi lety 1848-1849 byl policejně sledován
• roku 1860 inicioval založení politických novin - Času a Národních listů
• chtěl, aby si Čechové uvědomili, že byly významným evropským národem - obnovení, usiloval o poznání pravdy, o praktikování myšlenek svobody a demokracie
• byl ovlivněn antickým dílem

Moudrost

• báseň, ve které autor vyzdvihuje velikost Jana Husa

Na horu Radhošť

• báseň, ve které autor vyjadřoval svůj vztah k domovu

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie

• spis vypracovaný s Pavlem Josefem Šafaříkem, avšak anonymně vydaný
• v díle našlo využití časomíra

Historická a politická díla

• vydával písemné prameny k dějinám husitské revoluce
• studium pramenů listin a dokumentů z archivů nejen domácích - překonal své předchůdce, ukázal směr dalšímu bádání

Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě (1836-1876)

• významné historické, politické a literární dílo - určeno širokému publiku
• v minulosti byl přítomný demokratismus, tvořivost a boj za práva
• autor stojí za nutností pochopení minulosti k pochopení naší současnosti
• příběh českých dějin v autorově pojetí směřoval k uskutečnění ideálu demokratičnosti
• monitorováno období přibližně od roku 935 až rok 1526, smrt svatého Václava - vznik českého státu - 10. století, nástup Habsburků na český trůn v roce 1526

Pavel Josef Šafařík (1795-1861)

• spisovatel, literární historik, vědec, jazykovědec a archeolog
• přední obrozenec a jazykový reformátor, politicky činný
• syna kazatele - studoval filozofii, politiku, právo a teologii
• období 1819-1825 - ředitelem gymnázia v Srbsku
• pracoval jako redaktor Časopisu českého muzea, vydával časopisy Světozor
• věnoval se překladům z různých jazyků, spal také vlastní básně, překládal antické klasiky a německé osvícenství - Schiller
• roku 1842 inicioval jednu z pravopisných reforem
• navazoval na Josefa Dobrovského, věnoval se rozvoji slavistických vědních oborů
• největší význam má jeho dílo vědecké

Tatranská múza s lýrou slovanskou

• sbírka, ve které autor využil časomíru a napodoboval zde antické vzory, slovanské motivy

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie

• spis vypracovaný s Pavlem Josefem Šafaříkem, avšak anonymně vydaný
• autor se teoreticky zabýval použitím časomíry

Dějiny slovanské jazyka a literatury podle všech nářečí

• autor poprvé zasadil historii české literatury a jazyku do kontextu kultur ostatních slovanských národů
• usiloval také o zdůraznění jazykové a kulturní příbuznosti slovanských národů

Slovanské starožitnosti

• základní slavistická učebnice ve všech slovanských jazycích
• Slované jsou staří obyvatelé Evropy, indoevropská jazyková skupina - silný politický význam

O původu vlasti hlaholice

• autor v tomto díle dokázal, že hlaholice, jako původní slovanské písmo, je starší než sama cyrilice